Evropské akcie dostávají v posledních měsících do těla. Německý index DAX ztratil od května třetinu hodnoty, čímž výrazně zaostal za americkým S&P 500. Důvod je nasnadě. Investoři nevěří, že evropští lídři dokážou zastavit dluhovou krizi a mají obavy z osudu bank na kontinentě. Finanční sektor, v čele s bankami, je zpátky na úrovních z krizových let 2008-2009, přičemž propad nezastavil ani zákaz shortování řady bankovních titulů v některých zemích.
Dokladem vysoké averze vůči riziku je skutečnost, že investoři dnes s radostí půjčí americké nebo německé vládě na deset let za méně než 2 %, což je výnos naznačující recesi s deflací navrch. Tato sázka se nakonec může ukázat jako správná, ale zároveň vytváří velkou propast mezi dluhopisovými výnosy a dividendovými výnosy, které nyní nabízí velké evropské společnosti.
Pokud zkombinujeme indexy FTSE 100 a Eurostoxx 50, zhruba 46 vybraných titulů (skoro třetina celkového množství) vynáší na dividendách přes 5 %, tedy o 3 % víc, než nabízí bezpečnější vládní obligace.
Vyjměme banky (člověk nikdy neví) a zbude nám 40 výkonných dividendových titulů. Pro jistotu se zbavíme všech finančních akcií (pojišťoven, zajišťoven a správců fondů) a výsledkem je vybrané portfolio 30 dividendově velmi zajímavých společností. Výnosy většinou takto vysokých úrovní dosahují z nějakého důvodu, v tomto případě asi investoři očekávají budoucí pokles dividend. Pokud Evropu skutečně čeká děsivá kombinace recese a deflace, kterou momentálně indikují dluhopisové trhy, odrazí se to nevyhnutelně v ziscích firem.
Řada z oněch lepších dividendových titulů ale pochází ze sektorů, u nichž by se dala čekat určitá rezistence vůči hospodářskému cyklu (telekomunikace, potraviny, zdravotnictví apod.). Zisky některých firem typu nebo Royal Dutch dokonce pokrývají vyplácené dividendy víc než dvojnásobně. Podle údajů konzultantské firmy Absolute Strategy Research mají evropské společnosti na rozvahách 800 mld. EUR v hotovosti. Zdroje tu tedy jsou.
Navíc, když se trhy dostanou na dno, dobře vynášející tituly při nastupujícím oživení zpravidla výkonnostně překonávají zbytek trhu. Během posledních pěti zotavení (měřeno šest měsíců po dosažení dna) po recesi posílili dividendoví přeborníci v průměru o 29 procentních bodů více než akcie s nízkými výnosy.
Skutečnost, že některé konkrétní akcie vypadají levně, ještě neznamená, že celý evropský trh je podhodnocený. Ale jsou tu indikátory, které hodně vypovídají. Poměr cena akcie/zisk evropských společností očištěný o cyklické výkyvy (zprůměrován je zisk za posledních deset let) teď podle Absolute Strategy činí 12,1. Stejný ukazatel, tedy tzv. Shillerovo P/E, ve Spojených státech dosahuje hodnoty 20,1. Ve Francii a Německu je očištěné P/E na úrovních historických minim z let 2008 a 1970.
Dividendový výnos titulů indexu DAX činí 4,4 %, což je víc než dvojnásobek výnosu státních obligací. Vztah obou výnosů je podle Buttonwooda, sloupkaře týdeníku Economist, jedním z nejzajímavějších fenoménů na finančních trzích. Až do pozdních padesátých let minulého století vynášely akcie na dividendách více než státní dluhopisy, jelikož prvně jmenované cenné papíry s sebou jednoduše nesly vyšší riziko.
V té době se zrodil „kult akcií“. Institucionální investoři, v čele s Georgem Rossem Goobeym z penzijního fondu Imperial Tobacco, si uvědomili růstový potenciál soukromého sektoru. Při své velikosti mohly fondy navíc vlastnit diverzifikované portfolio, a vyhnout se tak riziku, které pronásledovalo menší investory – že jednotlivé firmy sníží dividendy nebo zbankrotují.
Od šedesátých let dividendové výnosy klesly pod ty dluhopisové (často velmi výrazně). V poslední době se nicméně zdá, že vztah se opět mění. Poučným příkladem může být Japonsko. Dividendové výnosy tam předstihly dluhopisové v letech 1998 a 2002. Od roku 2008 k tomu jevu došlo opět a zatím to nevypadá, že by se měl trend obrátit. Právě naopak - mezera mezi výnosovými křivkami se rozšiřuje. Evropa, kterou čekají podobné dluhové a demografické problémy, se možná vydává stejnou cestou.
Na druhou stranu, do ceny akcií už je započtený leckterý apokalyptický scénář. Určitě se najde dost investorů, kteří si nebudou chtít nechat ujít příležitost vlastnit kvalitní tituly s 5% dividendovým výnosem.
(Zdroj: Buttonwood, The Economist)