Řecký ministr financí Evangelos Venizelos se snažil uklidnit nervózní finanční trhy a své evropské partnery a slíbil, že zadlužená země udělá cokoli bude nutné, aby se vyhnula bankrotu a zůstala v eurozóně. „Řecko bude vždy členem eurozóny a nikdy nevyhlásí bankrot, protože takový krok by byl destruktivní pro eurozónu a pro další země, které jsou mimo ni,“ zdůraznil ministr po setkání se svými protějšky z Německa, Francie, Itálie a Belgie.
Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) v americkém Washingtonu se zaměřilo zejména na otázku nadměrného zadlužení. Jednání dominovaly obavy, že řecké potíže by mohlo být rozbuškou širší evropské krize, které by ohrozila banky a poškodila světovou ekonomiku.
„Řecko je odhodláno dostát všem svým závazkům,“ dodal ministr.
Pomalá implementace nepopulárních fiskálních opatření a reforem vedla k přerušení mise trojky, tedy zástupců MMF, Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise (EK) v Řecku. Tím otázku vyplacení šesté tranše záchranného balíčku zahalila mlha nejasností. Venizelos je ale podle svých slov přesvědčen, že trojka se do Atén vrátí v příštím týdnu a dá zelenou dalším financím pro zadluženou zemi.
„Měli bychom dostat potvrzení o šesté tranši úvěru na zasedání Eurogroupu (tedy na zasedání ministrů financí eurozóny, pozn. red.) dne 2. října,“ vysvětlil agentuře Reuters nejmenovaný zdroj dobře obeznámený se záležitostí.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble o víkendu uvedl, že Řecko nebude schopné se vrátit na kapitálové trhy v příštím roce. Podle něj Atény budou potřebovat deset let na to, aby se řecká ekonomika stala konkurenceschopnou, informovala agentura Reuters. Podle německého státníka je „jasné, že Řecko nebude schopné dostat se zpět na kapitálové trhy v roce 2012, jak jsme si mysleli v roce 2010“.
„Řecko bude potřebovat spíše dekádu, než jeden rok na to, aby se stalo plně konkurenceschopné,“ sdělil Schäuble v rozhovoru pro německý týdeník WirtschaftsWoche.
V pátek se v řeckém tisku objevily spekulace, že vláda studuje tři možné scénáře budoucího vývoje. Jeden z nich zahrnuje i řízený bankrot, kdy by držitelé dluhopisů odepsali 50 procent dluhu.
Druhý scénář pak počítá s neřízeným bankrotem země, který by měl ale podle mnohých politiků a ekonomů nedozírné důsledky. Poslední alternativa údajně spočívá v plném naplnění závěrů summitu z 21. července, kdy lídři eurozóny odsouhlasili druhý záchranný balíček v objemu 109 miliard eur (2,7 bilionu Kč), do kterého by se na dobrovolné bázi měl zapojit i soukromý sektor.
Politici a ekonomové se obávají, že bankrot Řecka by posílil kolísavost na trzích a zvýšil tlak na další periferní ekonomiky jako je Španělsko a Itálie. Někteří dokonce hovoří i o možnosti rozpadu eurozóny.