Střídání stráží v Kremlu, v jehož rámci má Vladimir Putin opět zamířit do prezidentské funkce, zatímco současný držitel tohoto úřadu Dmitrij Medveděv vezme zavděk místem ve vládě, se prý plánovalo dlouho. Alespoň tak personální rošádu popsal Putin, stávající ruský premiér, na víkendovém sjezdu vládní strany Jednotné Rusko. Pokud tomu tak bylo, pak se jednalo a velmi bedlivě střežené tajemství, o kterém neměli ponětí ani nejdůležitější lidé v čele ruského státu.
Třeba dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin po oznámení nového rozložení funkcí ohlásil, že ve vládě vedené Dmitrijem Medveděvem, pracovat nebude. Jeho výhrady asi zcela neočekávané nebyly. Na sjezdu totiž bylo řečeno jen to, že Putin půjde do prezidentských voleb a Medveděv se postaví do čela kandidátky Jednotného Ruska v nastávajících volbách do Dumy, dolní komory ruského parlamentu, a pak bude pracovat ve vládě. O konkrétním postu ale zmínka nepadla.
O premiérskou funkci se tak v podstatě přihlásili dva uchazeči a Putina čeká nelehká volba. Delegátům sjezdu v hlavním projevu slíbil, že do roku 2016 let se Rusko dostane do klubu pěti největších ekonomik světa, na což bude potřebovat růst kolem 6 až 7 procent ročně, nikoliv současné zhruba 4 procenta. „Pokud porosteme stávajícím tempem, nebude schopni posílit naši pozici a zajistit našim občanům vysokou životní úroveň,“ uvedl Putin.
Právě Kudrin je přitom považován za hlavního garanta dosažení těchto ambiciózních cílů. Za 11 let působení na ministerském postu si vybudoval pověst fiskálního konzervativce a ekonomického liberála. Díky jím vytvořenému rezervnímu fondu, kam si země během let prosperity odkládala miliardy petrodolarů pro strýčka příhodu, se Rusku podařilo udržet rozpočtovou disciplínu a nízké zadlužení i během prudkého 8% propadu při poslední recesi v roce 2009. „Kudrin ztělesňuje makroekonomickou a fiskální stabilitu Ruska. Jeho odchod by byl pro zahraniční investory těžkou ranou,“ sdělil listu Moscow Times Roland Nash z konzultantské firmy Verno Capital.
A co ministru financí na Medvědovi tolik vadí? „Mám s ním mnoho rozepří ohledně hospodářské politiky, hlavně co se vysokých vojenských výdajů týče,“ prohlásil Kudrin. Obranný rozpočet má do tří let vzrůst na 2,1 biliony rublů, čímž dosáhne 3 % HDP. To je podle Kudrina stejná suma, jakou Rusko vydá na vzdělávání. Fakt, že Putin plánovanou modernizaci armády o víkendu taktéž podpořil, ministr komentovat odmítl.
Podle řady analytiků nejsou Kudrinovy šance proti právníkovi Medveděvovi vůbec marné, obzvlášť za stavu, kdy se ekonomika zcela nezotavila z poslední recese a výhled do budoucna zůstává velmi nejistý. Rusko navíc sužují všudypřítomná korupce, úplatné soudy i policie a také vymírání obyvatelstva (za posledních dvacet let země ztratila 8 milionů obyvatel).
V budoucí stabilitu nevěří ani sami Rusové, zejména ti movitější. Podle odhadu centrální banky letos odliv kapitálu ze země dosáhne 35 mld. USD. Nedávný průzkum agentury Campden Media a banky ukázal, že z 19 ruských podnikatelů s majetkem víc jak 50 mil. USD a obratem přes 100 mil. USD jich 88 % přesunulo svá aktiva do zahraničí a jsou připraveni své společnosti v Rusku prodat.
Putin dále slíbil zlepšit investiční klima a bojovat s přebujelou byrokracií prostřednictvím „konzultací s podnikatelskou komunitou“. V posledních letech vláda skutečně začala pořádat veřejné diskuze ke klíčovým zákonům, při nichž mohli občané legislativu připomínkovat. Nejvíce diskutovaným se loni stal zákon o reformě policie.
Příjemnou zprávu měl současný ruský premiér pro státní zaměstnance, jejichž počet za posledních deset let vzrostl ze 490 tisíc na 850 tisíc. Od 1. října, dva měsíce před volbami do Dumy, dostanou všichni přidáno o 6,5 %. Dmitrij Medveděv na sjezdu prohlásil, že o drtivém vítězství Jednotného Ruska ve volbách nepochybuje.
Klíčovou součástí Putinova programu bude zvýšení daní nejbohatším Rusům prostřednictvím sazeb u daní z majetku a nemovitostí. Daň z příjmu fyzických osob zůstane pro všechny na stávající úrovni 13 %. V soukromém sektoru by měl stát začít rozlišovat mezi podniky žijícími z ropy a plynu a „nově založenými firmami v perspektivních odvětvích s inovačním potenciálem“. Druhých jmenovaných je v Rusku skutečně jako šafránu. Studie Světové banky z roku 2007 ukázala, že za léta největšího boomu bylo v Rusku vytvořeno nebo zaniklo jen 5 % registrovaných firem. V normální tržní ekonomice se tento poměr pohybuje mnohem výše, někdy až u 20 %.
Slibované ulehčení života podnikatelům dost kontrastuje s Putinovým nařízením zvýšit od letošního roku korporátní daně z 26 na 34 procent a v případě menších firem ze 14 na 34 procent. Krok se setkal s prudkým odporem, který loni po vydání nařízení vyústil v několik protivládních demonstrací. Medveděv letos v létě nařídil snížení sazby na 20 % pro drobné podnikatele a 30 % pro zbytek společností s platností od ledna příštího roku. Jenže ani tady si asi neprosadí svou. Podle informací deníku Kommersant se pokles firemních daní plánuje až na rok 2014.
Nelehký úděl menších ruských živnostníků shrnula Jana Jakovleva, předsedkyně organizace Podnikatelská Solidarita: „Pokud dojde k liberalizaci, bude se týkat Putinova okruhu oligarchů s dobrým kontakty. Drobní podnikatelé jsou tu jen proto, aby živili byrokraty, a jediné, co se neustále inovuje, jsou způsoby žádostí o úplatek.“
(Zdroj: Kommersant, Moscow Times, Economist, Russia Today)