I ty zlato?

To už musí být, aby v situaci, kdy eurozóně reálně hrozí rozpad, zlato pokleslo. Jinak řečeno, to už musí být inflační část zlaté sázky mimořádně nepravděpodobná na to, abychom v současném nejistém prostředí viděli větší oslabení ceny zlata. A přesto ho vidíme – od počátku září kleslo z téměř 1.900 dolarů za unci na téměř 1.600 dolarů. To je významnou informací i pro další trhy, zasaďme si ji tedy trochu do kontextu.

K tomu poslouží zde již dříve prezentovaný obrázek. V první části je vývoj ceny zlata, v rámci dnešní úvahy nás zajímá zejména vývoj v celkově pověstném roce 2008. Tehdy také nastal prudký propad do té doby pěkně rostoucího žlutého kovu:



Pokles zlata v roce 2008 sedí na obrat na dolaru (oranžově), přišel ale ve chvíli, kdy akcie sice již nějaký čas oslabovaly, na chvíli ale otočily nahoru, výnosy vládních dluhopisů otočily k růstu a spready k poklesu. To by naznačovalo, že v tu chvíli táhla zlato dolů spíše na chvíli se zmenšující nejistota na trzích, ne klesající inflační očekávání. A aby to nebylo tak jednoduché, po letním ministoupání se pak zlato vydalo opět dolů, tentokrát ale již s klesajícími výnosy dluhopisů a rostoucími spready (a s klesajícími akciemi i rostoucím dolarem) – tedy typický pokles růstového a inflačního očekávání. A k dovršení všeho následný obrat k rally na zlatu šel ruku v ruce s ještě větším propadem výnosů a růst spreadů – pokles inflačních očekávání byl tedy přetlačen masivním nárůstem nejistoty.

Tento vývoj tedy interpretuji tak, že během necelého roku 2008 zlato předvedlo jak pokles hnaný klesající nejistotou, tak pokles hnaný klesajícím inflačním očekáváním. Tyto dva tahouni jdou přitom proti sobě – pokles nejistoty obvykle znamená růst inflačních očekávání a naopak. K čemu je takovéto ohlodávání starých ekonomických kostí? Možná k ničemu, možná k tomu, abychom dovedli správně interpretovat současnou temnou harmonii trhů. A také k získání té správné perspektivy co se týče „bezpečného“ útočiště ve zlatu.

V současném prostředí je pokles ceny zlata téměř jednoznačně odrazem silného poklesu očekávaného růstu a inflace. Včetně toho, že Fed zatím nehodlá „tisknout“, abych použil tolik oblíbený a přitom tak zavádějící výraz. Jinak řečeno, ani silná nejistota na trzích není dost silná na to, aby přebyla negativní růstová očekávání (tedy druhá fáze poklesu 2008) – a to již je co říci. Následující dva grafy pro demonstraci ukazují (i) index VIX jako měřítko nejistoty a (ii) pětiletá inflační očekávání (hodnotám z roku 2008 se ani u jednoho ale neblížíme):



Pro riziková aktiva uvedené potěšující zprávou přirozeně není. A co by mohlo přinést obrat na zlatu? Když pominu různé technické faktory, tak je to návrat k vyšším inflačním očekávání (což by bylo dobré i pro akcie a komodity), či další růst nejistoty (což by pro akcie a komodity bylo zlé).

Jako nefundamentalistický fundamentalista bych pak po čase rád ukázal můj oblíbený graf poměru ceny zlata a akcií. Z něj je patrné, že i přes pokles ceny zlata se „díky“ vývoji na akciích dále pohybujeme směrem, který ukázaly předchozí dva cykly. V posledních týdnech ale tím nejbolestivějším způsobem ze všech možných.