Začalo to jako školní projekt Christiana Gelleriho, učitele ekonomiky v jižním Německu, který chtěl skupinu šestnáctiletých studentů naučit něco o financích trochu jiným způsobem: vytvořením vlastní měny, která se bude používat v místních obchodech a provozovnách. Nazvali ji "chiemgauer" a během osmi let se tenhle projekt změnil v jednu z nejúspěšnějších alternativních měn na světě, napsal britský list The Guardian.
Tohle ale není příběh o chladnoucím německém nadšení pro euro. Je o rostoucím počtu uživatelů chiemgauerů, kteří tuto měnu považují za skvělý způsob, jak udržet peníze uvnitř podniků a komunit, jež ji tvoří a vydělávají, místo aby ji lili do pokladen obchodních řetězců a globalizovaných bank.
Gelleri nechal studenty navrhnout podobu měny, vést účty a spravovat celé schéma. Fixní cena byla stanovena k euru v kurzu jedna k jedné a bankovky dostaly nominální hodnoty od jedné do padesáti. Během prvního roku existence bankovky bojovaly o uznání v oblasti, která je v Německu považována ze jednu z nejlépe prosperujících a také nejkonzervativnějších. Dosáhly obratu 75.000 eur (asi 1,8 milionu korun), do programu se zapsalo jen 130 jednotlivců a pouze hrstka místních obchodů byla ochotná novou měnu přijímat.
V loňském roce už ovšem obrat dosáhl 5,1 milionu eur a chiemgauer pojmenovaný podle oblasti v Bavorsku nyní přijímá více než 600 provozoven v oblasti Rosenheim-Traunstein, kde funguje. Odhaduje se, že zhruba 2500 lidí tuto měnu pravidelně používá a jen tak mimochodem už vynesla více než 100.000 eur pro místní neziskové organizace.
Chiemgaueru se podařilo zapojit místní družstevní banky a kreditní organizace, a dá se dokonce platit v chiemgauerech s použitím kreditních karet, které vydává asociace družstevních bank Regios.
To, čím se chiemgauer liší od konvenční měny, je to, že okamžitě ztrácí hodnotu, pokud ho neutratíte. Na rozdíl od tradičních peněz, které se dají spořit, je chiemgauer platný jen po tři měsíce. Jeho smyslem je, že se musí utrácet, aby tak podporoval místní ekonomiku. Pokud se peníze neutratí, dají se "obnovit" koupí známky, která stojí dvě procenta z hodnoty bankovky - a tak během jednoho roku klesne hodnota měny o osm procent. Obnovit se dají maximálně sedmkrát.
To může vypadat odrazující, ale uživatelé jsou s tímhle systémem spokojení. Angela Hambergerová z malého města Trostberg, vysvětlila, jak to funguje: "Můžete chiemgauer použít v celé řadě obchodů a podniků od kadeřnictví až po pekárnu. Stačí se jenom zaregistrovat do systému a jít do participující banky vyměnit si eura za chiemgauer. Za podporu místní komunity to stojí."
Při registraci uživatelé vyberou jednu z 230 místních charit a organizací, které dostanou tři procenta ze všech jejich transakcí v chiemgauerech. A devalvace? "Platila jsem to jenom jednou, a co znamenají nějaká dvě procenta?" dodala Hambergerová. A pokud jde o placení kartou, banky jako Kreissparkasse, Raiffeisenbank či VR-Bank poskytují transakční služby i směnárny.
Devalvace pomáhá urychlit oběh měny a podpořit utrácení v rámci místní komunity. Stoupenci chiemgaueru odhadují, že jejich měna obíhá téměř 2,5krát rychleji než euro. Účastnící se obchody a podniky platí jednorázový registrační poplatek 100 eur a měsíční poplatek pět až deset eur podle obratu. Když mění chiemgauer na euro, platí pětiprocentní poplatek z transakce. Tyto poplatky slouží k financování nákladů na provoz schématu a zbylých 60 procent jde účastnícím se charitám.
Chiemgauerová síť rovněž poskytuje účastnícím se podnikům přístup na internetové stránky, a také zapojení do různých propagačních akcí, které mohou být značným bonusem. K dispozici jsou také bezúročné chiemgauerové mikroúvěry pro malé podniky.
Měna má ovšem před sebou ještě dlouhou cestu. Obrat pět milionů eur představuje jen 0,2 procenta ročního hrubého produktu oblasti, ale Christian Gelleri odhaduje, že během následujících několika let by mohl cheimgauer dosáhnout až na 50 procent.
Podle organizace Regiogeld, která propaguje v Německu místní měny, v zemi nyní funguje 28 podobných schémat, do nichž je zapojeno 2600 podniků, a dalších 37 vzniká. Ale zatímco nespokojenost s eurem v Německu roste - podle průzkumů polovina lidí nevěří na záchranu Řecka a 40 procent se řadí mezi euroskeptiky - nepovažuje Gelleri alternativní měnová schémata za ohrožení budoucnosti jednotné evropské měny. "Regionální měny jsou založené na euru a doplňují ho," řekl. "V měnovém systému je místo i potřeba pro obě z nich."