Aktualizováno Dolní komora německého parlamentu, Bundestag, ve čtvrtek v klíčovém hlasování schválila rozšíření působnosti Evropského fondu finanční stability (EFSF).
Pro hlasovalo 523 zákonodárců, proti jich bylo 85, a tři se hlasování nezúčastnili. Podrobnosti o hlasování ukazují, že celkem 10 zákonodárců z Merkelové CDU a koaliční FDP hlasovalo proti, po jednom se zdrželo. Merkelová nicméně ve své koalici získala podporu 315 zákonodárců, když potřebovala 311 hlasů. Tři poslanci absentovali.
Souhlas zákonodárců znamená, že německé garance stoupnou z dosavadních 123 miliard eur na 211 miliard eur.
Ze 17 členů eurozóny se již vedle Německa pro rozšíření efektivity vyslovilo deset zemí. Těmi jsou Belgie, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Slovinsko a jako poslední dalo zelenou navýšení zdrojů fondu tuto středu také Finsko.
Finská vláda se nicméně nevzdala svého požadavku na kolaterál a nadále tak trvá na tom, že musí obdržet od řecké vlády záruky za poskytnutí pomoci. Helsinky hrozí, že bez kolaterálu se nebudou podílet na druhém záchranném balíčku pro Řecko.
Ještě dnes bude hlasovat také Estonsko, v pátek by se k této otázce mělo vyslovit i Rakousko. Na říjen si hlasování nechala skupina zemí zahrnující Kypr, Maltu, Nizozemí a Slovensko.
V případě Bratislavy nad hlasováním panují otazníky, tamní zákonodárci by měli hlasovat pravděpodobně 11. října.
Na vzniku fondu EFSF se v reakci na řecké potíže dohodli lídři EU v květnu a červnu loňského roku. Fond by měl zejména stabilizovat jednotnou evropskou měnu a v případě nutnosti by měl být použit na pomoc zemím eurozóny v potížích.
Eurozóna na červencovém mimořádném zasedání přijala soubor opatření, které by měla zabránit rozšíření dluhové krize. Mezi ně patřilo i zvýšení působnosti EFSF, který by měl nově nakupovat dluhopisy zemí v potížích na sekundárním trhu či poskytovat úvěrové linky.
EFSF by měl ukončit svoji činnost v polovině roku 2013, kdy ho nahradí Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
(Zdroj: mediafax, AP, AFP, Bloomberg)