Řecko překročí cíl rozpočtového deficitu stanovený Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem pro získání záchranného úvěru v letošním i příštím roce. Důvodem je hlubší recese, než se čekalo. Oznámilo to ve svém komuniké řecké ministerstvo financí. Tyto výhledy se promítnou do návrhu rozpočtu na rok 2012, který řecká vláda předloží parlamentu v pondělí ke schválení.
V letošním roce má rozpočtový deficit činit 8,5 procenta hrubého domácího produktu, tedy skoro 18,7 miliardy eur (přes 460 miliard Kč) místo stanovených 7,8 procenta. V příštím roce se má schodek snížit na 6,8 procenta, pro získání pomoci od zahraničních věřitelů má však země snížit deficit až na 6,5 procenta.
"Do konce roku 2011 zbývají tři kritické měsíce a závěrečného odhadu deficitu 8,5 procenta HDP může být dosaženo, pokud státní mechanismus a občané na to přiměřeně zareagují," uvedlo ministerstvo financí ve svém prohlášení.
Řecká vláda očekává, že v letošním roce ekonomika klesne o 5,5 procenta, místo 3,8 procenta, jak odhadovala v květnu, a v příštím roce o dvě procenta. To je v souladu s posledním odhadem MMF zveřejněným minulý měsíc. V červenci však vláda čekala, že se země příští rok vrátí k růstu.
Atény upozorňují, že nejsou schopné plnit rozpočtové cíle stanovené EU a MMF kvůli hlubšímu poklesu ekonomiky, než se čekalo. Věřitelé však dodávají, že k neplnění plánu přispívá i to, že Řecko neprosazuje podle programu potřebné strukturální reformy.
Socialistický kabinet proto přistoupil k dalším avizovaným nepopulárním opatřením: jednomyslně dnes schválil plán, na jehož základě bude letos zproštěno služby a převedeno na seznam záloh za částečný plat 30.000 státních zaměstnanců, což představuje asi tři procenta z jejich celkového počtu. Informoval o tom Reuters ministerský náměstek, který si nepřál být jmenován. Podle ministerského komuniké se s platností od 15. října zvýší spotřební daň na motorovou a topnou naftu.
Vláda nyní čeká na uvolnění další splátky ze slíbeného záchranného úvěru. Ministr financí o víkendu uvedl, že země určitě již šestou splátku získá. Bez slíbených dalších osmi miliard eur (197,1 miliardy Kč) by se země do několika týdnů ocitla bez peněz.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a MMF mají Atény postupně získat 110 miliard eur. Řecko musí na oplátku razantně šetřit a provést úsporné reformy. Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.