Obavy z návratu recese nabírají na síle. Podle sázek na intrade.com dosahuje pravděpodobnost recese v USA v příštím roce 40 procent. Eurozóně se dostává ještě více skepse. Podle ankety agentury Bloomberg dosahuje pravděpodobnost recese v eurozóně v příštím roce 74 procent. Zajímavé jsou i další výsledky této ankety: 53 procent respondentů si myslí, že dojde ke kolapsu evropského bankovního systému a 40 procent věří v to, že některé země eurozónu opustí.
Problém je v tom, že se většina evropských zemí ani USA nestačily vzpamatovat z poslední recese. Z 27 zemí Evropské unie je nyní HDP vyšší než před začátkem finanční krize pouze v sedmi z nich. Eurozóna nyní dosahuje HDP o 1,4 procenta nižší než v 1. čtvrtletí 2008, kdy dosáhla předkrizového vrcholu.
Nejúspěšněji krizí prošla polská ekonomika, kde se HDP snížilo pouze v jednom čtvrtletí (4Q/2008), od té doby se její výkon neustále zvyšuje a nyní je již o 8,8 procenta výše než před krizí. Velmi dobře si vedly také Švédsko a Švýcarsko, jejichž ekonomiky zakolísalo pouze ve dvou čtvrtletích na přelomu let 2008 a 2009. Obě země shodně přesáhly své předkrizové maximum o 1,9 procenta.
Nejbrutálněji zasáhly dopady finanční krize pobaltské ekonomiky. Lotyšsko je 18,2 procenta pod svým předkrizovým vrcholem, Estonsko o 11,1 procenta a Litva o 9,8 procenta. Druhou skupinu postižených tvoří země v epicentru současné fáze krize: Řecko propadlo o 9,9 procenta, Irsko o 9,7 procenta.
V rámci zemí střední a východní Evropy si, kromě již zmíněného Polska, vedli dobře Slováci, jejichž ekonomika již o necelé procento předstihla předkrizový vrchol. Česká ekonomika sice již rok a půl roste, propad během krize ale ještě nesmazala. Chybí jí k tomu ale ovšem pouze 0,6 procenta.
Ani USA ještě nedokázaly překonat pokles HDP způsobený poslední recesí. Neslavně to vypadá s Japonskem. Ekonomika země vycházejícího slunce v roce 2009 propadla o více než 6 procent a sotva se trochu vzpamatovala, začala na konci loňského roku opět klesat. Letošní ničivá přírodní katastrofa situaci ještě zhoršila.
Eurozóna i USA tedy stále zaostávají za svým výkonem před finanční krizí. To vysvětluje uvolněnou měnovou politiku a snahu podporovat uzavření produkční mezery fiskálními stimuly.
Veřejné finance na obou kontinentech ale dnes nenabízí příliš prostoru k dalším stimulům. Naopak, poslední měsíce ukazují, že se jejich stav stává předmětem obav a rozbuškou propadů na finančních trzích.
Měnová politika Fedu je velmi tvořivá a Ben Bernanke se snaží zúročit své znalosti historie velké hospodářské krize. Na adresu Fedu zaznívá kritika, že kvantitativní uvolňování je neúčinné, protože ekonomika roste velmi pomalu a nezaměstnanost neklesá. Otázka by ale měla stát jinak. Jak by se vyvíjela americká ekonomika, kdyby byla politika Fedu méně vstřícná?
S Evropskou centrální bankou je to horší. Finanční krize dosáhla akutní fáze v září 2008, ECB ale ještě v červenci téhož roku zvýšila úrokové sazby. Letos se jí tento omyl podařilo zopakovat, když v dubnu a potom ještě jednou v červenci zvyšovala své sazby.
Zároveň ale ECB nakupuje dluhopisy některých zemí eurozóny, čímž sice přispívá k udržení relativního klidu na trzích, zároveň se ale angažuje na poli, které patří fiskální politice. ECB je k tomu tlačena, neboť jiná unijní instituce ani vlády členských zemí eurozóny nepřichází s uspokojivým řešením.
A mezitím přibývá známek zpomalení či dokonce návratu recese na obou stranách Atlantiku. Index nákupních manažerů v průmyslu eurozóny je již pod hranicí 50 bodů předělující růst a pokles. Stejný ukazatel v USA je jen kousek nad touto hranicí. Nervozita na finančních trzích a Damoklův meč visící nad osudem eurozóny bankám, firmám ani domácnostem na klidu nepřidají.
Kompletní analýzu si klienti Patria Plus a Investor Plus mohou stáhnout na odkazu ZDE.