Řecko další část peněz ze záchranného balíku pro Řecko získá možná až v listopadu. Vyplynulo to z nočního jednání ministrů financí zemí eurozóny. Zatím se přitom pracovalo s tím, že stát by se tak mohlo ještě v říjnu. Jde v pořadí o šestou tranši, jejíž výše má činit osm miliard eur. Další obavy trhů rozpoutal také naznak možného vyššího zapojení soukromého sektoru, což by pro banky držící dluhopisy země znamenalo ztráty nad očekáváním. Včerejší šestihodinová schůzka však opět nepřinesla konkrétní řešení dluhového problému Řecka o velikosti 357 miliard eur.
Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker dnes nad ránem prohlásil, že schůzku eurozóny plánovanou na půlku října zrušil. Zatím tak není jasné, kdy by se mohlo nové jednání, na němž by eurozóna mohla uvolnění těchto peněz schválit, uskutečnit. Důvodem odkladu je to, že bude třeba vyčkat na zprávu takzvané trojky, tedy expertů z Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Ti monitorují, zda a jak Atény dodržují podmínky, které si mezinárodní věřitelé dali výměnou za to, že Řekům dají půjčky.
Náměstek řeckého ministra financí Filippos Sachinidis v polovině září uvedl, že řecká státní kasa má dostatek finančních prostředků na provoz země do října. Juncker ale v reakci na dotaz novinářů podotkl, že je prý zástupci Atén ujistili, že Řecko bude schopno do té doby s financemi vydržet.
"Řecko nám řeklo, že fondy budou muset být zpřístupněny během druhého týdne listopadu," podotkl belgický ministr financí Didier Reynders. "Není potřeba o tom rozhodovat nyní," dodal.
Jean-Claude Juncker se dnes v noci dotkl také jiného velmi ožehavého tématu, když přiznal, že euroskupina s ohledem na vyostření dluhové krize od původní dohody z 21. července diskutuje také možnost vyššího zapojení soukromého sektoru v čele s bankami.
„Pokud jde o zapojení soukromého kapitálu, musíme si uvědomit, že jsme byli svědky změn od rozhodnutí přijatých 21. července, a proto zvažujeme technické změny,“ potvrdil úvahy o revizi původního nastavení dohody šéf euroskupiny. Další detaily však poskytnout odmítl. Juncker také uvedl, že větší zapojení ECB, o němž se spekulovalo, není hlavní cestou, kam by se ubíraly současné myšlenky politických špiček eurozóny na posílení záchranného fondu EFSF.
Soukromým subjektům by tak mohly hrozit vyšší odpisy než dříve dohodnutých 21 procent řecké expozice. V bezpečí tak nově nemusí byt ani ty evropské banky, které k preventivním odpisům smluvené části dluhu přistoupily již spolu s výsledky za druhé čtvrtletí. Evropské futures před otevřením indikují ztráty hlavních indexů okolo 1,5 procenta. Euro se v noci propadlo až na 1,3173 USD/EUR.
V noci na dnešek se navíc eurozóna dohodla, že takové záruky jako požadovali například Finové budou možné. Šéf EFSF Klaus Regling nicméně podotkl, že se za to bude platit. "Je proto nepravděpodobné, že by takový požadavek vznesla nějaká jiná země než Finsko," podotkl. Země, které by tak záruky chtěly, by musely podle něj například přispět do budoucího záchranného fondu ESM, který by měl začít fungovat v roce 2013. Sníží se jim také zisk, který by měl zemi připadnout od EFSF z půjček, které fond poskytne.
Juncker rovněž před novináři podotkl, že nikdo v eurozóně nevolá po bankrotu Řecka. Bude podle něj uděláno vše, aby se takové situaci zabránilo.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters)