Čínská ekonomika zpomaluje; zatímco dříve dosahovala dvojciferného růstu, tento rok se dá čekat růst ve výši 8,9 % a příští rok 8 %. Částečně jde o odraz vývoje v Evropě a USA, částečně je ale zpomalení záměrně vyvoláno čínskou vládou, která utahuje politiku již 12 měsíců s cílem snížit inflaci. A to se konečně daří. Pro CNBC to uvedla Jing Ulrich, která je výkonnou ředitelkou v Global Markets.
Trhy v poslední době zesilují svůj negativní postoj vůči vývoji čínské ekonomiky, patrné je to podle Jing Ulrich například na trhu s mědí. Čína představuje 40 % světové poptávky po této komoditě, ročně jí spotřebuje 8 milionů tun, což je odrazem vysokých investic do elektrických sítí. Cena mědi přitom za minulý měsíc poklesla asi o 25 %, „musíme mít ale na paměti, že od roku 2009 vzrostla více než trojnásobně“.
Jing Ulrich se domnívá, že kolaps čínské ekonomiky v krátkém a středně dlouhém období nepřijde. Obavy z vývoje na trhu s nemovitostmi a v bankovním sektoru považuje za přehnané, vláda má totiž „velmi silné fiskální zdroje“ a bude schopná banky v případě potřeby podpořit.
Daniel Hui, měnový stratég v , pro CNBC uvedl, že zářijové hodnoty PMI v Číně snižují obavy z prudkého zpomalení její ekonomiky a jsou v souladu s očekáváním „měkkého přistání“. Na rozdíl od Evropy a USA tak v jejím případě není nutné razantněji snižovat očekávaný růst. Patrné je i to, že toto zpomalení neodráží vývoj v globální ekonomice, ale snahu vlády o ochlazení hospodářství. Hui se domnívá, že růst CPI již dosáhl svého vrcholu; pokud tomu tak opravdu je, vláda bude moci ekonomiku v nadcházejícím období „trochu více podpořit“:
Jak ukazuje následující graf, září bylo pro čínský akciový trh brutálním měsícem. Od počátku roku oslabil o 16 %, z maxima dosaženého v polovině dubna spadl o 23 %. Čína se tak řadí k dalším trhům, které nyní leží v medvědím teritoriu.
(Zdroj: CNBC, Bespoke)