Růst americké ekonomiky už se téměř zastavil a hospodářství je na pokraji stagnace. Americká centrální banka je ale připravena k dalším krokům, které by podpořily ekonomický růst Spojených států. Ujistil dnes šéf Fedu Ben Bernanke zákonodárce při vystoupení před společným hospodářským výborem Kongresu. Bernanke však také varoval před neuváženými fiskálními zásahy a připustil slabší růst pracovních míst do budoucna.
„Budeme nadále z těsné blízkosti sledovat ekonomický vývoj a jsme připraveni podniknout další akce nutné pro podporu silnějšího ekonomického oživení v kontextu cenové stability,“ uvedl šéf americké centrální banky při dnešním vystoupení v Kongresu. Ekonomice podle něj brání v růstu špatná situace na trhu práce v USA spolu s dluhovou krizí v eurozóně.
Bernanke ve svém očekávaném projevu zároveň apeloval na zákonodárce, aby se vyvarovali takových fiskálních zásahů, které by mohly bránit dalšímu oživení americké ekonomiky. Bernanke je dále vyzval, aby v krátkodobém výhledu nesnižovali výdaje tak rychle jako dosud. A to ani za předpokladu, že řeší snižování rozpočtového deficitu ve výhledu na několik let. Úsporná opatření a přetrvávající vysoká nezaměstnanost mají podle šéfa Fedu nepříznivé dopady na spotřebitelskou důvěru.
Bernanke dále promluvil i o současném stavu - v němž se podle něho největší ekonomika světu nachází. „Dosavadní indikace, včetně nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a průzkumy plánů nabírat nové zaměstnance - ukazují na pravděpodobný pomalejší růst tvorby pracovních míst před námi,“ upozornil šéf Fedu. Inflační tlaky se podle něho také začaly zmírňovat a lze čekat, že v blízké budoucnosti zůstanou utlumeny.
Reakcí akciových indexů na Wall Street bylo mírné umazání čísti dosavadních ztrát – index S&P za hodinu od Bernankeho projevu srazil ztráty z -1,5 procenta na -0,2 procenta. Ztráty však umazalo také euro, které se z denního minima 1,3144 USD/EUR dostalo k 1,329 USD/EUR.
Americká centrální banka před dvěma týdny oznámila, že podpoří ekonomiku nákupem dluhopisů s delší splatností. Do konce června příštího roku tak nakoupí dluhopisy až za 400 miliard dolarů, a to z výnosů z prodeje papírů s kratší splatností. Cílem je snížit úroky na vzdálenějším konci výnosové křivky, aby měly firmy důvod investovat, Fed chce ale zároveň usnadnit lidem refinancování hypotečních úvěrů. Tento zásah tvůrce měnové politiky USA přezdívaný „operace Twist“ však podle ekonomů zatím nemá výraznější pozitivní vliv na dění na trzích ani v ekonomice.
Hájení finanční stability v eurozóně jako jasný mandát ECB dnes zdůraznil také guvernér Evropské centrální banky Trichet a vzkázal politikům i veřejnosti, aby to v debatách kolem dluhové krize měla na paměti. Trichet uvedl, že ve druhé polovině roku 2011 eurozóna bude dosahovat skutečně velmi nízkého růstu ekonomiky a právě inflace se bude dle očekávání centrální banky pohybovat nad 2% inflačním cílem až do roku 2012, kdy začne postupně klesat. Všechna rizika s dopadem na růst ekonomiky jsou navíc podle Tricheta seřazena směrem dolů.
Trichet před členy výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti zdůraznil, že krize, kterou v současné době prochází Evropa, je nejhorší od druhé světové války a je to nyní ona, kdo je epicentrem globální krize. Evropa musí podle něj rychle pokročit v integraci a to směrem k integraci politické a založit společné ministerstvo financí.
„Všechna naše nestandardní opatření jsou navržena tak, aby obnovila lepší přenos měnové politiky," řekl Trichet k aktuální politice ECB s tím, že takto jsou motivovány i nákupy dluhopisů (u nich tedy nikoli v zájmu cenové stability). "Máme bilanční sumu, která je o 77 procent větší ve srovnání s obdobím před začátkem krize. Americká centrální banka (Fed) má bilanční sumu, která je větší o 226 procent," řekl mimo jiné Trichet.
Trichet znovu odmítl myšlenku, aby to byla ECB, kdo bude financovat záchranu zemí eurozóny. ECB podle něho nemá a nemůže nahrazovat vlády. “Kdybychom se o to v nejhorší chvíli od druhé světové války pokoušeli, učinili bychom nejhorší možný krok,“ řekl Trichet.
Tento i u ECB masívní nárůst je výsledkem podpory evropské ekonomiky a zadlužených zemí eurozóny. ECB v rámci těchto opatření nakupuje státní dluhopisy vybraných zemí, aby udržela vysokou likviditu. Ta je nezbytná k hladkému úvěrování firem i domácností. Podobné kroky v posledních letech aplikuje i Fed.
"Snažili jsme být maximálně opatrní, důrazní a přesní, jak jen to šlo. Snažit se ale popírat, že máme nejhorší krizi od druhé světové války, to by podle mého názoru byla ta největší chyba, jakou bychom mohli udělat," řekl šéf ECB.
Ekonomové často upozorňují, že citelným rozšířením měnové báze centrální banka rozehrává nebezpečnou hru, která se může vymknout a způsobit vysokou inflaci. Trichet nicméně odmítá, že by inflace znamenala bezprostřední riziko. "Ve střednědobém i dlouhodobém výhledu jsou inflační očekávání stabilní," řekl Trichet. Dodal, že na posledním zasedání bankovní rady se rizika ohrožení střednědobého výhledu jevila jako vyrovnaná.
Trichet sice připouští, že od začátku finanční krize už centrální banka výrazně zvýšila bilanční sumu, na druhou stranu ale nejnovější statistická data podle něj naznačují, že peníze nejdou přímo do spotřeby. Část se jich drží na účtech, patrně z preventivních důvodů, kdyby se opět zhoršil přístup k úvěrům.
"Podle mého osobního názoru bude muset Evropa udělat výrazný krok směrem k politické jednotě, kde bude existovat výkonná odnož a parlament. Obě tyto instituce by měly rozšířenou zodpovědnost, jako už je tomu v každé demokracii. Součástí té výkonné odnože by bylo také Evropské ministerstvo financí," řekl Trichet.
Navrhované evropské ministerstvo by podle Tricheta mohlo zodpovídat za velké federální rozpočty, ale zcela jistě za silnou ekonomiku a za dohled nad fiskální politikou. Na starosti by tak mělo finanční sektor a navenek by zastupovalo hospodářskou a měnovou unii.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, Reuters)