Německo je podle německé kancléřky Angely Merkelové připraveno na to, že by se mohla kvůli zlepšení ekonomického vládnutí v Evropě změnit smlouva EU. Co konkrétně by se mohlo změnit, ale kancléřka po dnešním setkání s Evropskou komisí neuvedla. Případná revize smlouvy nemůže být tabu, řekla kancléřka.
Co bude třeba případně měnit, se ale prý ukáže až časem zároveň s tím, jak budou mimo jiné fungovat zpřísněná rozpočtová pravidla, na nichž se unie dohodla. O tom, že unie patrně bude muset v budoucnu přistoupit ke změně smlouvy, je přesvědčen i šéf Evropské komise José Barroso. Zásah bude třeba prý kvůli větší integraci bloku.
Merkelová také podpořila úsilí Evropské komise, která přišla minulý týden s návrhem na zavedení daně z finančních transakcí v unii. Podle komise by ročně daň mohla přinést kolem 57 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu Kč). Proti návrhu se ale ostře staví například Česko; vládní představitelé tvrdí, že by to zaplatili běžní lidé, protože banky by daň zohlednily v cenách služeb. Navíc upozorňují, že EU plánuje daň zavést i sama, tedy i případě, že se nepřipojí zbytek světa. To by ale mohlo vést k přesunu finančních transakcí mimo EU, což by ohrozilo konkurenceschopnost Evropy.
Barroso dnes ale zdůraznil, že bude na nadcházející schůzce G20 společně s Merkelovou tlačit na to, aby se podařilo takovou daň prosadit na globální úrovni.
Merkelová rovněž prohlásila, že její vláda je připravena pomoci bankám, kdyby to bylo nezbytné. "Německá vláda, jak ministr financí jasně řekl v posledních dvou dnech, je připravena realizovat takovou kapitalizaci bank, bude-li to třeba," řekla kancléřka.
Některé evropské banky se v posledních dnech kvůli přetrvávajícím problémům se záchranou dluhy stiženého Řecka dostaly pod tlak trhů. Do velkých potíží se dostala zejména belgicko-francouzská finanční skupina (1,04 EUR, 2,88%), jíž už pomoc slíbily vlády obou zmiňovaných zemí.
Kancléřka i předseda komise zdůraznili potřebu dokončit ratifikaci změn záchranného fondu eurozóny EFSF. Jeho největší překážkou je nyní Slovensko, kde se příští týden bude o tom hlasovat, ale zatím není jasné, zda se podaří získat pro protlačení změn a navýšení reálné úvěrové kapacity fondu na 440 miliard eur dostatečnou podporu. Jedna z vládních stran se staví proti a nejsilnější opoziční sociální demokraté zase uvedli, že návrh v prvním hlasování nepodpoří.