Nizozemský parlament ve čtvrtek schválil rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny EFSF. Jak informuje agentura AFP, hlasování o rozšíření fondu ještě čeká Maltu a Slovensko.
"Návrh byl schválen," sdělila předsedkyně parlamentu Gerdi Verbeetová. Upřesnila, že pro něj zvedlo ruku 96 poslanců 150členné dolní komory.
Vláda premiéra Marka Rutteho, kterou tvoří liberální a křesťanští demokraté, si pro hlasování zajistila většinu překvapivě díky podpoře opoziční Strany práce (PVdA), která disponuje 30 parlamentními křesly.
Klíčový spojenec vládního kabinetu, populistická Strana svobody Geerta Wilderse, má v parlamentu 24 křesel. Při hlasování se ovšem podle očekávání vyslovila proti rozšíření fondu.
"Podpora návrhu byla skutečně široká. To je pro vládu velmi důležité, zejména když jsme vládou menšinovou. Teď můžeme jít v Evropě vpřed," citovala agentura Reuters ministra financí Jana Keese de Jagera.
Nizozemsko přispěje částkou 25 miliard eur (přes 621 miliard korun), což představuje 5,7 procenta z celkové nově plánované výše úvěrové kapacity.
Rozšíření pravomocí EFSF, jehož úvěrová kapacita by měla stoupnout z 250 miliard eur na 440 miliard eur, musí schválit všech 17 členů eurozóny. Zbývá Malta a Slovensko, které by měly o fondu hlasovat v pondělí, respektive v úterý.
Na Slovensku ovšem s rozšířením pravomocí fondu nesouhlasí vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS), která s koaličními partnery ve vládě premiérky Ivety Radičové (SDKÚ-DS) zatím nedosáhla kompromisu. Nadále tak hrozí, že strana bude v parlamentu hlasovat proti schválení.
Šéf SaS Richard Sulík při jednání s Radičovou podle agentury Reuters nedospěl ke kompromisu, aby slovenští daňoví poplatníci nemuseli k rozšíření EFSF přispět, což je jeho klíčový požadavek.
Eurozóna se 21. července dohodla na navýšení pravomocí pro svůj záchranný fond EFSF, jehož úvěrová kapacita by měla stoupnout na 440 miliard eur, což obnáší potřebu garancí ve výši 780 miliard eur. Změny EFSF v současnosti procházejí ratifikací v jednotlivých členských zemích eurozóny.
Pro rozšíření efektivity se už vedle Nizozemska vyslovilo 14 zemí, a to Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Španělsko.
Právě Slovensko je kvůli odporu SaS považováno za největší možnou hrozbu či riziko. Kvůli ní se na Slovensku dokonce objevily spekulace o možném pádu současné vlády. Bratislava už dříve uvedla, že chce změny schvalovat jako poslední z eurozóny.
Na vzniku fondu EFSF se v reakci na řecké potíže dohodli lídři EU v květnu a červnu loňského roku. Fond by měl zejména stabilizovat jednotnou evropskou měnu a v případě nutnosti by měl být použit na pomoc zemím eurozóny v potížích.
Eurozóna na červencovém mimořádném zasedání přijala soubor opatření, které by měla zabránit rozšíření dluhové krize. Mezi ně patřilo i zvýšení působnosti EFSF, který by měl nově nakupovat dluhopisy zemí v potížích na sekundárním trhu či poskytovat úvěrové linky. EFSF by měl ukončit svoji činnost v polovině roku 2013, kdy ho nahradí Evropský stabilizační mechanismus (ESM).