Nikoli „dluhové krize“, ale odrazem růstu nákladů práce a cen a poklesu skutečné konkurenceschopnosti jednotlivých zemí líným růstem na dluh je vývoj rizikových spreadů na dluhopisech a CDS v Evropě. Tím co Evropa řeší, je krize střetu kultury severu a jihu, kdy sever od přijetí společné měny euro v roce 1999 zbožím i službami dotuje na zadlužování postavený růst životní úrovně jihu. Cestou pro Evropskou unii je dodržování pravidel zodpovědnosti, k nimž základ položila maastrichtská smlouva, a politické sjednocování. O schopnosti jej dosáhnout vlivem zásadní rozdílnosti kultury nejsem přesvědčen, uvedl bývalý šéf amerického Fedu, ekonom Alan Greenspan.
„Na konci úspěšného přežití eurozóny a její společné měny není nic jiného, než politická unie, která přemostí rozdíly mezi marnotratným jihem a prudentním severem v zájmu záchrany eura,“ míní Greenspan s tím, že není přesvědčen o úspěchu této cesty. Krize v Evropě podle Greenspana není o dluhu, ale o kultuře se zátěží na straně jihu. „Má-li euro zůstat společnou měnou napříč společenstvím, členové musejí přijmout zodpovědnost vsazenou smlouvou z Maastrichtu. Jenže kulturu snadno změnit nelze,“ uvedl bývalý strážce americké měny.
Při pohledu na rizikové spready v Evropě, které Greenspan dle svých slov sleduje každodenně, je jejich řazení zcela identické řazení zemí podle úrovně nákladů na práci, s jejich vyšší úrovní také vyšších cen, a to na méně konkurenceschopném jihu. „Od přijetí eura k prvnímu lednu roku 1999 až do současnosti roku 2011 nepřetržitě probíhá čistý transfer zboží a služeb ze severu na jih, čímž sever de facto subvencuje spotřebu jihu Evropy. A takto subvencovaná na dluh dosahovaná rostoucí spotřeba jihu stojí za ‚doháněním‘ úrovně severu, chceme-li Německa,“ uvádí Greenspan. Historickou kulturou severu jsou úspory a dlouhodobé investice. Historickou kulturou jihu pak negativní úspory a spotřeba na dluh nejméně od roku 2003, říká Greenspan. „Budoucnost eura tedy tkví v otázce, zda jih je schopen nějakou cestou přijmout tuto prudentnost severu a euroevropa jako celek navléci oblek zodpovědnosti,“ míní Greenspan s tím, že pokud ne, záchranné akce nemají strategický smysl.
Pokud toho Evropa schopna je, pak se dle Greenspana nepohne kupředu bez zásadní restrukturalizace jižního dluhu. Do té doby budou finanční trhy i ekonomika USA (s vědomím jejích vlastních zásadních problémů) trpět. Přestože americký finanční systém nemá významnou expozici na Evropu, podle Greenspana platí, že prostě není odolný vůči nestabilitě jeho protějšku v Evropě. „Globální finanční trh je integrovaný systém, a je denně zaplavován změtí prohlášení ke krizi v Evropě. Je jednoduše nerealistické si myslet, že máme na Evropě nezávislý finanční systém. Bude jím přesně do té doby, než to z libovolného důvodu platit přestane,“ obává se Greenspan.
(Zdroj: Financial Times, CNBC, Bloomberg)