Společné evropské dluhopisy jsou důležité, umožní Evropě půjčovat si s nízkým úrokem a získanými penězi podpořit růst své ekonomiky, řekl včera v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce americký ekonom a laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. Podpořil také zavedení daně z finančních transakcí, kterou plánuje Evropská komise.
"Pokud budete jednat společně, tak si budete půjčovat stejně dobře jako Spojené státy," uvedl Stiglitz. Úsporná opatření v Evropě a Spojených státech jsou podle něj obrovskou chybou. Investice do infrastruktury, technologií a vzdělávání, na které si státy mohou půjčit s nízkou úrokovou mírou, mohou podle něj mít návratnost 20 nebo 30 procent. To podpoří růst ekonomiky a zpětně povede k poklesu zadluženosti.
Slovenský ministr financí Ivan Mikloš Stiglitzovi oponoval, eurobondy podle něj nejsou řešením, protože by posilovaly motivaci chovat se nezodpovědně. Podobně se nedávno vyjádřila také německá kancléřka Angela Merkelová, společné evropské dluhopisy podle ní nejsou vhodným prostředkem k řešení prohlubující se dluhové krize v eurozóně. Možnosti zavedení eurobondů nyní prověřuje Evropská komise.
Proti dalšímu zadlužování zemí eurozóny, z nichž některé se v posledních dvou letech dostaly do problémů s financováním svého dluhu, se postavil také ekonom Vladimír Dlouhý. Výrazná část státních výdajů v evropských zemích totiž podle něj na rozdíl od USA nepodpoří investice, nýbrž plyne do přebujelého sociálního systému.
Ekonom Jan Švejnar upozornil, že současné problémy eurozóny jsou dány tím, že má jen monetární, nikoli ale fiskální unii. Stiglitz poukázal na nejistotu kolem budoucího vývoje eura. "Cokoli se stane, nepůjde hladce. Myslím si, že evropští lídři chtějí ochránit euro, nicméně rychlost, se kterou se věci dějí, je nižší, než se kterou se pohybují finanční trhy," poznamenal.
Podle Mikloše je pro budoucnost eurozóny důležité zavedení jasně vymezených a tvrdě vynucovaných pravidel pro jednotlivé členské státy. Riziko jejich bankrotu by měli nést také investoři nakupující jejich dluhopisy, nejenom stát a jeho občané nucení posléze kvůli vysokému zadlužení k drastickým úsporám.
Daň z finančních transakcí, kterou prosazuje Evropská komise a proti níž se staví některé unijní státy včetně Česka, je podle Stiglitze dobrá myšlenka. Bleskové transakce na finančním trhu nevytvářejí skutečnou hodnotu, je to spíše "kasino", řekl. Poukázal na to, že daň by obohatila státní rozpočty a dopady jejího případného nezavedení mimo EU by bylo možné zmírnit. "Například tak, že daň uvalíte na rezidenty jednotlivých zemí, a ne podle toho, kde se transakce odehrála," popsal.
Stiglitz získal Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2001 spolu s dalšími dvěma americkými ekonomy za to, že v 70. letech minulého století položili základy nové teorie trhů, podle níž někteří účastníci trhu mají lepší informace než jeho ostatní účastníci. Informace Stiglitze zajímají jako mocenský nástroj. Kritice v minulosti mimo jiné podrobil českou kupónovou privatizaci. Mezi jeho odpůrce tak patří i prezident Václav Klaus.