Německá vláda považuje bankrot Řecka za nevyhnutelný a požaduje po partnerech v EU rozsáhlé škrty dluhů Atén, uvedly s odvoláním na několik zdrojů z vlády Financial Times Deutschland. Řecký zástupce u Mezinárodního měnového fondu ve stejnou dobu varuje, že finanční potřeby Atén ještě porostou a bude opravdu třeba sáhnout k zásadnímu odpisu dluhu. „Řecko se nachází na křižovatce a bude muset uskutečnit mnohem tvrdší a důslednější reformy, než jaké přijalo dosud,“ uvedl pro Welt am Sonntag šéf nynější mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Řecku Poul Thomsen. Němečtí vyjednavači o víkendu připustili, že vyjednávaní o budoucnosti Řecka se soutředí na až 60% odpis řeckého dluhu. Předchůdce Merkelové v kancléřském křesle Gerhard Schröder v dnešním vydání FTD navrhuje zbavit Řecko asi poloviny dluhů, ale tak, "aby nebyl dlouhodobě poškozen bankovní sektor ani nedošlo k řetězové reakci v dalších evropských státech". Samotná kancléřka Merkelová poprvé připustila bankrot Řecka na konci září.
Podle FTD byl odpis řeckého dluhu jedním z hlavních témat nedělní schůzky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Berlíně. Zatímco Němci jej prosazují, Paříž dle zdrojů odmítá. Termín oznámení takového postoje nebyl stanoven. Německo si je vědomo odporu Evropské komise, některých členů eurozóny, i doma, poznamenává FTD. Hlubší odpisy řeckého dluhu by dopadly na evropské banky a skrze ně případně na daňové poplatníky. Řecko doposud podle FTD obdrželo od eurozóny a MMF půjčky v rozsahu 65 miliard eur, z nich připadlo na německou státní rozvojovou banku KfW 13 miliard eur. "Pokud by se část odepsala, muselo by to být kryto státním rozpočtem," citují zdroje FTD.
Spor Německa a Francie je jinou rovinou sporu o fond EFSF. Německá kancléřka se (možná i s vědomím budoucího připuštění scénáře řeckého bankrotu) zasazuje za co nejrychlejší rekapitalizaci evropských bank, aby se zabránilo dalšímu prohlubování krize v eurozóně. Zatímco Merkelová ale vidí EFSF jako poslední zdroj v tomto směru, Francouzi jej chtějí využít k rekapitalizaci svých bank, které jsou řeckou krizí ohroženy v eurozóně nejvíce.
Podle Thomsena z MMF se řecká vláda snaží doporučení trojky implementovat, projevuje se už ale politická únava, takže celý proces jde velice pomalu. "Udělají dva kroky dopředu a jeden zpět," dodal Thomsen. S kritikou se připojil i Thomsenův kolega Matthias Mors, představitel Evropské komise. "Řekové si myslí, že stačí jen vytvořit zákony. Ale jejich prosazení potřebuje čas. Často zde chybí potřebné struktury - například v procesu výběru daní," prohlásil Mors. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos uvedl, že Řecko dnes dokončilo jednání s inspektory Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu . Svou misi by podle něho inspekční "trojka" měla ukončit v úterý, kdy také zřejmě sdělí, zda zadlužené zemi doporučí uvolnit další část slíbené úvěrové pomoci.
Inspektoři mají na vyvíjení tlaku na řeckou vládu ještě asi měsíc. Ta tento týden ujistila, že do poloviny listopadu bude schopna s financemi vydržet. Zejména o změně červencového plánu pro Řecko včetně navýšení podílu odpisu řeckého dluhu ze strany soukromého sektoru nad 21 % bude diskutovat summit 17. až 18. října. Zvýšit podíl ztrát investorů v sobotu Řecku a EU doporučil investiční manažer největšího světového dluhopisového fondu Pimco Mohamed El-Erian. "21. červenec je začátek, ale zdaleka nebude stačit na to, co Řecko potřebuje, aby vydrželo příliš vysokou dluhovou zátěž a vytvořilo podmínky, které jej navedou zpět na dráhu životaschopného růstu," řekl El-Erian řeckému listu Katímerini.
Pohled Merkelové na nejprve zajištění bank a pak možný bankrot Řecka sdílí bývalý britský premiér John Major. Pro BBC prohlásil, že evropské banky potřebují rekapitalizaci a Řecko bankrot, aby se tím usnadnil konec dluhové krize eurozóny. Bylo by dle něj ale "katastrofální", pokud by Řecko zbankrotovalo ještě před tím, než by banky získaly dostatečné množství finančních prostředků na pokrytí vzniklých ztrát. Podle Majora by Řecko mohlo i přes bankrot zůstat v eurozóně. Toho by se podle jeho názoru mohlo dosáhnout tím, že by EFSF obdržel bankovní licenci, pak si půjčil peníze od ECB a následně buď skoupil řecké dluhopisy, nebo rekapitalizoval evropské banky. Ať již dluhová krize dopadne jakkoliv, podle Majora je "velmi nepravděpodobné, že by se eurozóna rozpadla" (video z rozhovoru ZDE).
(Zdroj: FTD, Welt am Sonntag, čtk, mediafax, AP, AFP)