Když v březnu vybuchla jaderná elektrárna v japonské Fukušimě, obrátila se řada evropských zemí k jádru zády. Německo dokonce několik reaktorů okamžitě vypnulo. Bělorusko, kde po černobylské havárii z roku 1986 mnoho lidí podlehlo nemocem z ozáření, má na věc jiný názor a rozhodlo se pro vybudování vůbec první jaderné elektrárny na svém území. Smlouvu o její výstavbě dnes běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsal s ruskou státní korporací Atomstrojexport.
V rámci projektu, jehož náklady jsou odhadovány na 9 mld. USD, Atomstrojexport postaví na východě země v grodněnské oblasti dva reaktory typu VVER o celkovém výkonu 2,4 GW. Elektrárna by měla být dokončena mezi lety 2017 a 2018 a potřebné prostředky na pokrytí nákladů by mělo Bělorusku půjčit Rusko. Podle Lukašenka stavební práce na místě již začaly.
Realizaci výstavby by mohly zdržet spory o financování projektu, které mezi sebou dosud vedou ministerstva financí obou zemí. Ruský premiér Vladimír Putin Minsku letos na jaře slíbil úvěr 6 mld. USD, jenže následná jednání o konečné výši půjčky se zadrhla. Zatímco Rusové počítali s tím, že budou financovat pouze stavbu samotné elektrárny, běloruská strana trvala i na úvěru na vybudování doprovodné infrastruktury, včetně silnic a bytů pro pracovníky elektrárny. Předpokládané náklady by tak vzrostly na 9,4 mld. USD. Podle posledních informací je Rusko nyní připraveno poskytnout úvěr 10 mld. USD, ale jeho konečné podmínky stále nejsou dojednány.
Načasování přitom bude při stavbě prvních běloruských reaktorů hrát mimořádně důležitou roli. V celém regionu se totiž momentálně staví, nebo plánuje stavba dalších dvou elektráren. V ruské enklávě Kaliningrad už před rokem začaly práce na Baltské JE, která je svými parametry identická s plánovanou běloruskou JE. Další jaderné bloky chtějí stavět v sousední Litvě u města Visaginas, kde mají zatím vybraného jen strategického investora – japonskou skupinu Hitachi.
Každý ze tří projektů má ambice pokrýt energetický deficit Pobaltí způsobený výpadkem velké litevské JE Ignalina, která musela být loni kvůli požadavkům Evropské komise vypnuta. Je ale jasné, že pro všechny plánované elektrárny není v regionu místo, tj. dostatečná poptávka.
Atomstrojexport, který se v tendru uchází i o dostavbu české Jaderné elektrárny Temelín, nyní realizuje víc projektů než kdokoliv z jeho konkurentů - 14 z 62 reaktorů, které jsou na celém světě ve výstavbě, včetně elektráren v Číně, Indii a Íránu. Korporace podle svých slov eviduje objednávky na 30 dalších reaktorů.
(Zdroj: Kommersant, RIA Novosti)