Americký sen: 1 % nejbohatších vlastní 40 % majetku a 50 % všech cenných papírů

Americký sen je stále naživu, hlavně pro 1 % nejbohatších v USA. Získat „místo nahoře“, abychom citovali slavný román Johna Braina, je přitom stále těžší. Podle řady ukazatelů rozhodně víc, než v třeba 50. letech, kdy Brainova sžíravá prvotina o cestě k bohatství přes mrtvoly vyšla. Tvrdá realita snížené sociální propustnosti je považována za jeden z hlavních motivů pohánějících hnutí Occupy Wall Street, které se už čtvrtým týdnem pokouší upozornit na často nelehkou situaci zbylých 99 % obyvatel Spojených států.

Třeba včera se demonstranti shromáždili se před rezidencemi nejzámožnějších newyorských občanů, včetně Ruperta Murdocha, šéfa obřího mediálního impéria News Corp, nebo Jamieho Dimona, výkonného ředitele zavedené banky JPMorgan Chase. Tentokrát se protestovalo proti zrušení 2% milionářské daně, jejíž platnost má skončit letos.

Kdo jsou ale ti nejbohatší Američané, a jak vypadá onen pověstný zbytek, podle Occupy Wall Street odsunutý na vedlejší kolej a bez legitimního zastoupení? Zaid Jilani z think tanku ThinkProgress.org sestavil několik zajímavých statistik, které hrubě ilustrují míru nerovnosti ve Spojených státech a její vývoj v čase.

Tak zaprvé, nejbohatší procento Američanů vlastní 40 % bohatství země, což je o dost víc než před 25 lety (tehdy to bylo 33 % majetku). Čtyři pětiny obyvatel na druhém konci spektra dnes drží 7 % bohatství USA. Co se příjmové nerovnosti týče, nevypadá situace tak zle, na první pohled. Na nejhornější procento připadá 24 % celkových příjmů. V roce 1976 to ale bylo pouhých 9 %. S cennými papíry je to celkem jednoznačné: jedna setina občanů (zhruba 3 miliony lidí) vlastní polovinu všech amerických akcií, obligací a podílových fondů. Spodních 50 % Američanů zase drží pouhou polovinu procenta uvedených cenných papírů. Se zadlužením je situace zcela opačná, opět ale ve prospěch bohatších. Horní 1 % populace drží 5 % národního osobního dluhu (tj. jen domácností), zatímco spodním 90 % se podařilo nashromáždit 73 % celkového dluhu. Vypadá to, že pouhé kvantitativní uvolňování a návrat nákupní horečky americké ekonomice nepomůže.

(Zdroj: Daily Ticker)