Obavy z kolapsu čínského realitního trhu, které vedly v posledních týdnech k propadu akcií tamních developerů, mohou být dle některých analytiků přehnané. Někteří zároveň poukazují na to, že četné zákroky čínské vlády namířené na zkrocení inflace a zamezení prasknutí bublin na trhu aktiv začínají nést své ovoce, což otevírá debatu o v dohledné době možné změně kurzu měnové politiky směrem k uvolňování.
Data z ekonomiky jsou dobrou zprávou, protože potvrzují, že inflace dosáhla svého vrcholu již v červenci, kdy byl její růst 6,5 procenta, komentuje poslední report o vývoji cenové hladině v Číně hlavní ekonom AMP Capital Investors Shane Oliver. Míra jejího růstu v září zpomalila o desetinu na 6,1 procenta. Inflace je sice čtvrtým měsícem v řadě výrazně nad 4% cílem vlády, klesla pod očekávání trhu, což může znamenat rozšíření manévrovacího prostoru vlády pro podporu ekonomiky.
„Čína si zřejmě uvědomuje, že tím hlavním problémem začíná být růst, ne inflace,“ domnívá se Oliver, podle něhož dosavadní utažení likviditních podmínek v Číně zasáhlo především malé a střední podniky. „Je otázkou času, kdy dojde k uvolnění. Nebude to za měsíc, ale možná na konci roku…,“ dodává. Určité „selektivní uvolňování“, jak podotýká , v Číně již začalo, když tamní vláda učinila před několika dny určité „ústupky“ podnikatelskému sektoru, včetně povolení nižšího poměru požadovaných rezerv u menších bank a umožnění vyšší emise dluhopisů. Ačkoli je vůči možnosti brzkého přechodu k všeobecnému uvolňování měnové politiky People‘s Bank of China skeptická, předpokládá dílčí kroky, jako je snížení míry povinných minimálních rezerv u menších bank, tedy věřitele převážně malých a středních podniků.
V centru pozornosti stojí čínský sektor realit, který je podle mnohých ekonomů nafukující se bublinou. Ne však dle Danny Bao z Daiwa Capital Markets, podle něhož jsou akcie čínských developerů „přeprodané“. Bao je přesvědčen, že realitní trh směřuje k „měkkému přistání“. „Valuace akcií odráží strach investorů z opaku, ovšem samotný fyzický trh má nakročeno k měkkému přistání v následujících 3 až 12 měsících.“ Objem transakcí v sektoru by mohl v letošním roce klesnout podle něj zhruba o 5 procent oproti loňsku, což není důvod k obavám. „V roce 2008 propadl objem transakcí o 20 procent, přičemž ceny domů klesly pouze o pět. Na základě toho nemáme obavy z tvrdého přistání,“ říká. Současné valuace akcií podle něj zahrnují riziko 20-30procentního propadu cen realit v následujícím roce, sám však odhaduje pokles v řádu 5 až 10 procent.
Dopadem podobných scénářů na čínské developery se nedávno zabývala společnost Standard & Poor’s, která podrobila třicítku zástupců sektoru rezidenčních nemovitostí zátěžovým testům, resp. hodnotila jejich výhled pro případ poklesu poptávky. Zatímco pokles tržeb z prodeje realit o desetinu by většina ze zkoumaných firem překonala bez větších problémů, 30procentní propad prodeje by dle agentury dostal do problémů více než polovinu developerů. Podle analytika Daiwa však není problém v poptávce, ale valuace odráží politické riziko a z dlouhodobého hlediska jsou atraktivní.
Proti stále silné inflaci stojí několik důvodů k úvahám o zahájení uvolňování měnové politiky, včetně špatných úvěrových podmínek pro firmy a výzvy, které čelí čínský zahraniční obchod - jak ukázala včerejší data, čínský vývoz rostl nejpomaleji za posledních sedm měsíců. Výzvou měnové politiky je rovnovážné řešení vcelku choulostivého problému, spočívající v dilematu mezi nižší inflací a vyšším růstem. Vláda nepřistoupí k širšímu uvolňování dříve než na konci listopadu nebo začátku prosince, ačkoli dílčí opatření mohou přijít dříve, shrnuje převažující stanovisko ekonom Ding Shuang.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)