Aktualizováno Neštěstí nikdy nechodí samo, posteskli si možná Australané po přečtení varování meteorologického úřadu, že uhlím proslulý stát Queensland možná opět zasáhnou silné deště. Podle zářijové zprávy vládního úřadu s 65 až 70% pravděpodobností čekají toho největšího světového exportéra koksovatelného uhlí necelý rok po ničivých povodních opět nadprůměrné deště. Jejich strůjcem má být opět meteorologický jev něžně pojmenovaný "La Nina", který by podle klesajících teplot vod oceánu a sílících větrů měl nad severovýchod Austrálie dorazit ještě do konce roku. Analytici varují, že pokud by se do země měla vrátit také ničivá povodeň, může cena uhlí opět lámat rekordy a podívat se až na 350 dolarů za tunu.
Velká voda ve státu Queensland na severovýchodě Austrálie zaplavila na přelomu roku desítky měst, některé z nich i třikrát, a narušila provoz uhelných dolů. Podle některých ekonomů škody dosáhly asi šesti miliard australských dolarů. Ekonomický růst země negativně ovlivnil i výpadek produkce dosahující podle některých odhadů 14 milionů tun uhlí, tedy asi 5 procent celosvětové produkce. Četné doly totiž musely být delší dobu zavřeny, což spolu s rostoucí poptávkou Číny trpící výpadky elektřiny vedlo ve druhém čtvrtletí letošního roku k růstu cen uhlí až na 330 dolarů za tunu.
„Minulý rok jsme byli svědky téměř rekordní La Nini, šlo zřejmě o druhý největší takový jev od let 1917-1918,“ uvedl pro BusinessWeek Andrew Watkins, manažer pro klimatické předpovědi australského úřadu pro meteorologii. Historie však podle něho ukazuje, že ani letošní léto nemusí v Austrálii proběhnout v klidu. „Asi v padesáti procentech případů následuje jedna La Nina hned za druhou, takže vůbec není vzácným jevem mít hned dvojí pohromu,“ dodal odborník.
Dalšího přerušení dodávek největšího exportéra koksovatelného uhlí na světě v důsledku silných dešťů by jistě ani tentokrát nezůstala na trhu bez odezvy. Podle analytika Daniela Hynese by v případě opakování stejně silných záplav cena koksovatelného uhlí mohla „vylétnout“ až o 20 procent někam k 350 dolarům za tunu.
Hutní průmysl, který je největším odběratelem kvalitnějšího koksovatelného uhlí, navíc podle australské banky Macquarie nedisponuje dostatečnými zásobami uhlí, což by podle zářijové zprávy mohlo v případě výpadku produkce kvůli qeenslandským dešťům mohlo situaci dodat „panický rozměr“. Na vině nedostatečných zásob mohou být právě vysoké letošní ceny uhlí, které se projevily na 30% nárůstu ziskovosti největšího těžaře koksovatelného uhlí na světě, společnosti (navzdory slabší produkci).
Silnější je i zájem o produkci ocelářů. Světové sdružení pro ocel (WSA) zvýšilo navzdory globálním ekonomickým problémům výhled růstu poptávky po oceli – pro letošek na 1,397 miliardy tun z předchozích 1,359 miliardy tun, pro rok 2012 na rekordních 1,474 miliardy tun z předchozích odhadovaných 1,441 miliardy tun.
Každá další vyrobená tunu oceli navíc přitom podle výpočtu znamená dalších asi 600 kilo spáleného koksovatelného uhlí. Vyhlídky do budoucna jsou proto pro komoditu podle prognózy jejího těžebního giganta BHP více než růžové – s ohledem na rostoucí produkci Číny má spotřeba uhlí do roku 2025 vzrůst o 50 procent (další důvody pro dlouhodobý růst cen uhlí ZDE).
(Zdroj: BusinessWeek, WSA, Post Carbon)