Zatímco se Angela Merkelová zaměřuje na nekonečné řešení problémů zadlužených zemí eurozóny, německé firmy zvyšují exporty do východní Asie, Latinské Ameriky a dalších regionů. Poměrně silná je i domácí spotřeba. Proč tedy ekonomové (98,9 USD, 2,06%) Jan Hatzius a Dominic Wilson čekají recesi německé ekonomiky?
Na největší evropskou ekonomiku začíná podle nich doléhat krize; dohadování politiků napříč celým kontinentem již negativně ovlivňuje podnikatelskou důvěru i v Německu. Ve druhém čtvrtletí jeho HDP vzrostl jen o 0,1 %, v srpnu již druhým měsícem klesaly objednávky, výrobní odvětví rostla v září nejpomalejším tempem za poslední dva roky a podnikatelská důvěra klesla na patnáctiměsíční minimum. Recese se tak obává i Andreas Scheuerle z frankfurtské DekaBank. Firmy podle něho stále těží ze stávajících objednávek, „musíme ale čekat slabší data, protože obavy z dluhové krize a tenze na finančním trhu negativně ovlivňují investiční rozhodnutí“.
Opatrní investoři stlačují ceny řeckých, portugalských, italských a španělských dluhopisů, jejichž významnou část drží evropské banky. Ty jsou tak kvůli hrozbě ztrát z těchto dluhopisů opatrné co se týče poskytování úvěrů, včetně půjček mezi bankami samotnými. Mnohem těžší je pak získat úvěr pro retailové i firemní klienty, což negativně doléhá na poptávku po německém zboží. Hatzius tak kvůli zhoršující se situaci v eurozóně snižuje globální růstový výhled, u Německa a Francie čeká mírnou recesi, hlubší pokles by se měl dostavit na periferii. Růst celé eurozóny by měl v příštím roce dosáhnout jen 0,1 %, letos by měl být na úrovni 1,6 %.
Velkým německým firmám se ale vede stále dobře. (55,17 EUR, 1,23%), Mercedes-Benz a (521,85 EUR, -1,54%) letos čekají rekordní tržby, Siemensu se podle jeho šéfa Petera Löschera nikdy nevedlo lépe. I když bude zbytek roku slabý, celkové exporty letos poprvé převýší hranici 1 bilionu eur. Recese tak není jistá a německá centrální banka nadále čeká, že letošní růst dosáhne 3 %. Robin Marshall ze Smith & Williamson Investment Management pak poukazuje na fakt, že ECB pravděpodobně sníží sazby s cílem zamezit hlubšímu poklesu, tento krok by pak měl vést k oslabení eura. Spolu s vysokou produktivitou by tudíž měla vzrůst atraktivita německého zboží v zahraničí. Další vývoj bude jasnější přibližně za měsíc, kdy by evropské vedení mělo přijít s plánem na řešení krize v eurozóně.
(Zdroj: Businessweek)