Zástupci Evropského parlamentu a zemí EU se dohodli na zpřísnění regulace spekulativních prodejů akcií a dluhopisů a zákazu nekrytých prodejů "nakrátko" u pojistek proti bankrotům CDS. Prosazovatelé tohoto kroku tvrdí, že spekulativní prodeje přispěly k nynější dluhové krizi v eurozóně.
"Učinili jsme důležitý krok vpřed," řekl agentuře AP evropský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier. Parlament už hlasoval pro zákaz nekrytých prodejů CDS, některé země EU s tím však nesouhlasily. Dosažený kompromis podle zdrojů z EU umožňuje zavést dočasná omezení spekulativních prodejů samotných státních dluhopisů v případě potíží a pouze tehdy, když s tím bude příslušný státní emitent dluhopisů souhlasit.
V tradičních prodejích nakrátko investor prodává vypůjčený cenný papír v sázce na to, že v určenou dobu jej koupí zpět za nižší cenu. V nekrytém čili "nahém" prodeji si už investoři cenný papír, na jehož pokles sázejí, půjčovat nemusí.
K zákazu nekrytých prodejů nakrátko se loni po vypuknutí řecké dluhové krize uchylovaly některé země EU včetně Francie a Německa. Ty začaly prosazovat celounijní zákaz, proti němuž vystoupily země jako Británie. Letos v létě s novou vlnou otřesů na trzích zákazy prodejů nakrátko znovu zavedly Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Řecko, propady to ale nijak nezastavilo.
Studie vypracovaná pro Evropský parlament podle agenturu Reuters dospěla k závěru, že zákaz prodejů nakrátko bude mít škodlivý dopad na likviditu a proces určování cen. Investoři poukazují na to, že ceny vládních dluhopisů Řecka a jiných zemí eurozóny nepadají kvůli spekulacím, ale v důsledku zvýšených obav z rizika insolvence.