Snad každý, kdo má nějakého známého v tuzemské bance, už tuhle historku slyšel. Domácí finanční ústavy své klienty ždímají na poplatcích, které potom po miliardách odvádějí těžce zadluženým a prodělečným zahraničním matkám. Ty na pokraj bankrotu přivedl odpis značné části toxických finančních derivátů a nyní budou muset možná škrtnout až polovinu řeckých dluhopisů. A vzhledem k zatím neuspokojivým výsledkům amerického i evropského bankovního sektoru se zdá, že i budoucnost bankovnictví na Západě bude ve znamení vysokých poplatků.
Bankám se evidentně příliš nedaří vydělávat peníze tradičním způsobem, tedy půjčováním peněz podnikům a domácnostem. Hlavním důvodem jsou extrémně nízké úrokové sazby, které znemožňují uvalení vyšších sazeb na hypotéky, úvěry či kreditní karty. Nově přijaté zákony, přijaté se záměrem ulehčit předluženým domácnostem, navíc americkým bankám znemožnily vybírat poplatky, které byly dlouhá léta tradičním a spolehlivým zdrojem příjmů v řádech miliard USD. Jde třeba o poplatky za využívání či přečerpání kontokorentu, nebo za opožděné platby na vyrovnání bilance na kreditní kartě.
Mnoho bank se proto snaží ušlý příjem nahradit poplatky, které zatím regulace nepostihla. vyvolala bouři nevole ohlášeným záměrem vybírat 5 USD měsíčně za používání debetní karty. Se svojí porcí kritiky si přisadil i prezident Barack Obama, který si ovšem takovou příležitost nechá ujít jen zřídka. Spotřebitelský svaz klienty banky vyzval, aby přešli ke konkurenci.
Jenže i ta začíná přicházet s „aktualizovanými schématy ceníků bankovních služeb“, jak je zdražování a vytváření nových poplatků v oficiálních prohlášeních popisováno. Citibank bude od prosince vybírat 20 USD od zákazníků, kteří nebudou mít na všech svých účtech (spořicích, úvěrových, běžných atd.) alespoň 15 000 USD. začala opatrně testovat měsíční poplatek 3 USD za debetní karty v Novém Mexiku, Nevadě, Oregonu a dalších vybraných státech unie. Chase ten samý poplatek zkouší od února na obyvatele Wisconsinu a Georgie.
Podle samotných bankéřů bylo poslední kolo zavedených poplatků zapříčiněno novým federálním zákonem, jenž omezuje částku, kterou mohou banky vybírat od obchodníků za používání debetních karet, a to na 24 centů (z původních 44 centů). Opatření vstoupilo v platnost letos v říjnu a podle bank je bude čtvrtletně stát 250-300 mil. USD. Ušlý příjem musí nějak nahradit, jelikož očekávání akcionářů jsou stále nastavena vysoko.
(Zdroj: Bloomberg, AP)