Slovensko od příštího roku uvalí na banky zvláštní daň, rozhodl dnes parlament. Stát si slibuje, že od peněžních ústavů vybere navíc asi 83 milionů eur, tedy v přepočtu zhruba dvě miliardy českých korun ročně. To odpovídá šestině jejich loňského čistého zisku. Podle asociace bank (SBA) bude podíl bankovní daně na aktivech sektoru nejvyšší v eurozóně.
Zavedení zvláštního odvodu je jedním z opatření ke zlepšení kondice státních financí. Kvůli očekávanému zpomalení ekonomického růstu se v příštím roce totiž sníží příjmy státu, což by mohlo ohrozit závazek Slovenska snižovat schodek veřejných financí.
Z vybraných peněz chce stát vytvořit rezervu, z níž by financoval náklady spojené s případnými problémy domácího bankovního sektoru. Na Slovensku od propuknutí světové hospodářské krize nezkrachovala žádná banka. Stát už v minulosti bankovní sektor ozdravil a největší peněžní ústavy pak prodal zahraničním finančním skupinám.
Sazbu bankovní daně parlament stanovil na 0,4 procenta z bilanční sumy snížené o vybrané položky. Opozice v parlamentu neuspěla s návrhem na zvýšení sazby daně o tři čtvrtiny, předlohu zákona ale nakonec podpořila.
Zvláštní odvod podle očekávání narazil na kritiku peněžních ústavů. Ty protestovaly už proti původnímu návrhu, který počítal s poloviční sazbou daně, než kterou nakonec poslanci schválili. Asociace bank uvedla, že odčerpání peněz z bankovních domů může ohrozit jejich kondici a klientům zdražit bankovní poplatky. Podle SBA bude slovenská bankovní daň nejvyšší v eurozóně a z 27 členských zemí EU bude podíl této daně na aktivech bankovního sektoru vyšší jen v Maďarsku. Zvláštní odvody bank zavedly také Německo, Francie či Rakousko.
Český premiér Petr Nečas se již dříve odmítavě vyjádřil k návrhu na zavedení evropské bankovní daně. "Vůbec se to nepromítne do příjmů bank, ale do našich účtů," řekl. Hrozilo by podle něj také to, že zahraniční banky by v Česku nezakládaly dceřiné společnosti, ale pouze pobočky, což by pro stát nebylo výhodné.