Pravděpodobnost, že eurozóna nevydrží ve své současné podobě, je velmi vysoká. Ne ale proto, že bych předpovídal neschopnost evropských lídrů na něčem se dohodnout. Právě naopak: věřím, že se dohodnou. Mé obavy neplynou z toho, že se nic nedohodne, ale právě z toho, co ta dohoda přinese, uvedl v listu Financial Times jeho komentátor Wolfgang Münchau.
Münchau se zaměřil na jednání, která lídři eurozóny a celé Evropské unie o víkendu vedli v Bruselu. Respektive na tu část, která se týkala Evropského fondu finanční stability (EFSF). Politici zvažují, že by tento záchranný fond eurozóny disponoval takzvaným pákovým efektem a že by jej případně doplnily nové nástroje Mezinárodního měnového fondu.
"EFSF s pákovým efektem je pro politiky atraktivní z toho samého důvodu, jako se kdysi zdály dlužníkům atraktivní rizikové hypotéky. Taková páka může mít různé ekonomické funkce, v těchto případech ale jen kryje fakt, že chybí peníze," píše Münchau a naráží na myšlenku, že fond EFSF by se měl přeměnit na firmu, která poskytuje úvěrové zajištění pro státní dluhopisy. Odborně takzvaný "monoline pojistitel".
"Je dobré si vzpomenout, že úlohou takových 'monolines' v průběhu existence bubliny, tedy nadhodnocení aktiv na trzích, bylo pojistit toxické úvěrové produkty. Nakonec ale zafungovaly jako zesilovače krize," upozorňuje autor na nedávné období na začátku globální finanční krize.
Technicky by EFSF v roli takového 'monoline' pojistitele poskytoval zajištění proti ztrátě plynoucí z nesplacení státních dluhopisů, a to do určité, předem stanovené procentní výše. To sice může vypadat jako dobrá myšlenka, ale jen do té doby, než si příjemci pojištění uvědomí, že se z jejích státních dluhopisů mezitím staly dost těžko ocenitelné strukturované produkty.
Jedním z faktorů, kvůli kterým bude obtížné státní dluhopisy ocenit, je jen těžko změřitelná pravděpodobnost, že Francie by u některé z ratingových agentur mohla ztratit nejvyšší úvěrový rating. "V takovém případě by o svůj nejvyšší rating automaticky přišel i fond EFSF. Rating EFSF se totiž odvíjí od ratingu ručitelů," poznamenává autor.
Münchau, působící pro Euroitelligence, také poznamenává, že s novým modelem EFSF masívně roste pravděpodobnost ztrát nejvyšších ratingů dalších věřitelů. V případě, že cílový příjemce pomoci z EFSF podnikne relativně umírněný odpis dluhu, například 20 procent, krok dopadne na celý EFSF i jeho věřitele. Podle současného modelu státy přitom mohou ztratit "pouze" (a jsou ohroženy pouze skrze) svůj podíl na pomoci. "Vysvětlení, proč pro současnou krizi neexistuje žádné rychlé řešení, je její politický důvod. Země hodnoceny ratingem "AAA" budou ochotny podporovat systém, ale do určitého bodu a já se domnívám, že jsme za tímto bodem (jak například ukazuje posilování role německého parlamentu proti kancléřce Merkelové, která musí nejprve v tamním rozpočtovém výboru vysvětlovat kroky, které chce prosadit v Bruselu). Pokud se například Německo rozhodne proti nárůstu závazků, monetizaci dluhu skrze ECB či eurobondy, pak se celý systém hroutí," míní Münchau.
Pokud by skutečně došlo na scénář, který Münchau nastínil ve svém komentáři, klesla by hodnota EFSF a s ní by naopak vzrostly úroky, které musí záchranný fond platit. "Hodnota pojištění by se tím výrazně snížila a celá konstrukce by se tak mohla úplně zhroutit," napsal Münchau. Riziko, že Francie o svůj ceněný "tříáčkový" rating přijde, je přitom docela vysoké. Teprve před týdnem na takovou možnost upozornila agentura .