Aktualizováno Řecko požaduje, aby se nové rozhodnutí ohledně odpisu části dluhového břemena týkalo všech dluhopisů se splatností až do roku 2035, sdělil vládní zdroj agentury Reuters. Uniklá zpráva mezinárodních inspektorů v Řecku uvádí, že druhý balíček pomoci na úrovni 109 miliard eur již není dostačující, pokud soukromí držitelé neodepíšou až 60 procent pohledávek. Bez této účasti by Řecko k zajištění solventnosti prý potřebovalo více než 250 miliard eur.
„Sledujeme celý řecký dluh se splatností do roku 2035. Tento model nekončí s rokem 2020 jako ten předchozí,“ uvedl zdroj Reuters v Bruselu, kde probíhají jednání mezi představiteli Řecka a Unie. K dohodě, v tomto i ostatních bodech plánu pro záchranu eurozóny, musí dojít do zítřejšího dalšího summitu Evropské rady, která má podle slibů politiků přijít s finálním řešením.
Možnost vzniku další patové situace si zřejmě zcela uvědomují evropští vyjednávači, kteří podle listu Financial Times zaujali v otázce seškrtání řeckých dluhů soukromým sektorem tvrdý postoj. Po bankách chtějí, aby namísto v červenci dohodnutých 21 procent odepsaly 60 procent dluhů. Mezinárodní institut pro finance (IIF), sídlící ve Washingtonu a patřící ke klíčovým globálním asociacím v sektoru finančních služeb, přitom podle zdrojů agentury Bloomberg za banky nabídnul jen 40% odpisy řeckého dluhu.
Podle zdrojů FT byl o víkendu italský ministr financí a také vyjednávač eurozóny Vittorio Grilli pověřen, aby bankám tlumočil pozici počítající se seškrtáním o 60 procent. Podle listu je to vítězstvím "severní koalice" v čele s Německem, které prosazovaly mnohem zásadnější zapojení soukromého sektoru do druhého záchranného balíku pro Řecko.
Navzdory nesmlouvavosti evropských vyjednavačů nejsou nyní banky zcela beze zbraní. Pro úspěch restrukturalizace řeckého dluhu je totiž bezpodmínečně nutné, aby Evropská centrální banka (ECB) odpisy posvětila. Představitelé ECB se přitom již několik měsíců opakovaně vyjadřují, že nepodpoří odpisy, které by pro soukromé věřitele nebyly zcela dobrovolné. „Souhlas ECB je podmínkou, bez toho se nedá nic udělat. Jsme proti jednostrannému kroku, který by se dal interpretovat jako rekonstrukce dluhu,“ potvrdil bruselský zdroj.
Právě na tuto notu přitom již při vyjednávání za 450ku největších světových banky zahrál IIF. „Jsou zde limity ohledně toho, co ještě může být považováno za dobrovolné pro investorskou základnu i účastníky širšího trhu,“ uvedl k probíhajícím jednáním Charles Dallara, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro finance. Podle zdroje agentury Reuters nyní soukromý sektor drží řecký dluh v objemu zhruba 200 miliard eur.
„Strategie IIF říci, že zátěž je sdílena nerovnoměrně a existuje zde riziko řetězové reakce,“ uvedl průběhu jednání Klaus Fleischer, profesor bankovních financí na Univerzitě aplikovaných věd v Mnichově, s tím, že jde o pochopitelnou pozici na obranu zájmu bankovního sektoru.
Evropští lídři, diplomaté a experti dnes mezitím horlivě pracují na dokončení komplexní strategie pro řešení krize, která se zabývá právě i otázkou budoucnosti řeckých dluhů. Původně se zvažovalo, že by se dnes mělo uskutečnit i jednání ministrů financí eurozóny, zatím se ale zdá, že bude spíš až ve středu. To je v Bruselu plánováno i jednání ministrů financí celé EU.
(Zdroj: Financial Times, MediaFax, ČTK, Bloomberg, Reuters)