Nová makroekonomická prognóza ministerstva financí, kterou chce MF zveřejnit v úvodu příštího týdne, bude ve srovnání s červencovým výhledem počítat s mnohem horším vývojem ekonomiky, a to ve všech ukazatelích, uvedl ministr financí Miroslav Kalousek na dnešní konferenci NERV. Novou prognózu podle něj ministerstvo zveřejnit v pondělí 31. října. Bude znamenat, že vláda bude muset požádat poslaneckou sněmovnu o odsouhlasení dodatku je státnímu rozpočtu, který je nyní postaven na předpokladu 2,5% hospodářského růstu ČR v příštím roce. Ministr Kalousek tvrdí, že přes zpomalení růstu ekonomiky v příštím roce bez problémů udrží naplánovaný schodek rozpočtu do 135 miliard korun a nezmění se ani čistá výpůjční potřeba České republiky stanovená pro rok 2012 na 226 miliard korun.
"Nové odhady zhruba kopírují změny indikátorů, které nedávno učinila německá vláda. Stále si ale stojím za tím, že deficit veřejných financí bude začínat trojkou," uvedl ministr k novému výhledu růstu ekonomiky. Růst německé ekonomiky v příštím roce výrazně zpomalí a pravděpodobně nepřesáhne jedno procento.
MF v červenci zlepšilo pro letošní i příští rok odhad růstu české ekonomiky, a to na 2,5 procenta v obou letech. V roce 2013 by ekonomika měla podle dosavadních odhadů MF růst o 3,3 procenta a následně v roce 2014 stoupnout o 3,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla podle dosavadních odhadů letos činit 2,3 procenta. V roce 2012 by kvůli změnám v dani z přidané hodnoty měla stoupnout na 3,5 procenta. Nezaměstnanost by měla klesnout na 6,7 procenta z loňských 7,3 procenta. V roce 2012 MF zatím podle červencových odhadů předpokládá pokles na 6,4 procenta. Tato sada čísel bude novým výhledem přepracována.
"Nyní musíme předložit nějaký rozpočet. Ale nevíme, jaká je reálná příjmová základna rozpočtu. Do sněmovny půjdeme s novelou až bude mnohem větší míra jistoty," uvedl dnes Kalousek s tím, že úsporná opatření se dotknout výdajů i příjmů.
Změna výhledu, klíčový stavební kámen rozpočtových příjmů (výnosu z daní) i výdajů, znamená změnu rozpočtu. „Pokládám to za jisté, že vláda bude muset v únoru či březnu sněmovně předložit novelu rozpočtu, která bude obsahovat řadu rozpočtových opatření. Jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu," řekl ministr Kalousek.
Dopad vládou přijatých restriktivních reformních opatření se podle Kalouska prokáže až v horizontu tří až čtyř let, a proto je téměř jisté, že vláda bude muset přistoupit k ještě tvrdším krokům. "Krizový vývoj je rychlejší, a to je důvod, proč nemůžeme čekat," dodal. Podle svých slov nechce sněmovně vystavovat bianco šek na změnu rozpočtu už nyní, neboť neví, jakým směrem se situace bude vyvíjet.
Česká národní banka v srpnové prognóze očekává růst tuzemské ekonomiky pro letošní rok na 2,1 procenta. Pro příští rok centrální banka očekává růstu HDP o 2,2 procenta.
Růst české ekonomiky ztratil ve druhém čtvrtletí letošního roku dynamiku. Oproti prvnímu čtvrtletí, kdy se HDP zvýšil mezikvartálně o 0,9 procenta, bylo tempo jeho růstu pouze desetinu procenta.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila vládě ve svém materiálu ohledně dluhové krize podpořit stabilizaci eurozóny a připravit scénáře pro nejhorší možný vývoj včetně případných opatření v rozpočtu, uvedl na dnešní konferenci člen NERV Vladimír Dlouhý. "Musíme rovněž prohlubovat reformy, pokračovat ve všech krocích, které sníží zranitelnost ekonomiky vůči vnějším šokům a zvýšit pružnost pracovního trhu, zamezit zneužívání sociálních dávek a podpořit všechny kroky vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti," uvedl. Dodal ale také, že ČR je ovšem na základě makroekonomických ukazatelů jedna z nejstabilnějších ekonomik v regionu. "To ovšem nesvědčí nic o okamžitém blahobytu a nesnižuje zranitelnost v průběhu krize," dodal Dlouhý.
Současná dluhová krize není podle NERV klasickou měnovou krizí. Její příčiny jsou podle názorů členů NERV hlubší a spadají daleko před rok 2008. "Jedná se o rozpočtovou a dluhovou krizi generovanou nároky na výdaje veřejných rozpočtů v souvislosti se strukturou evropských ekonomik a sociálním modelem v Evropě. To spolu s bankovní krizí odhalilo neudržitelné deficity a následné dluhy," uvedl Dlouhý.
Vládě NERV dále doporučuje v současné situaci vůbec neřešit otázku přijetí eura. Minulý týden uvedl již guvernér ČNB Miroslav Singer, že úvahy o přijetí eura v ČR nebudou kvůli stavu zemí platících eurem i stavu tuzemských veřejných financí po několik let aktuální. I premiér Petr Nečas již několikrát řekl, že jeho vláda nestanoví termín přijetí eura. Společnou evropskou měnu podle premiéra Česko přijme až ve chvíli, kdy splní maastrichtská kriteria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny. Připustil termíny od roku 2020 dále.
(Zdroj: čtk, mediafax, ČT, MF ČR, Bloomberg, Reuters)