Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Středeční Summity: Místo rysů dohody další spory, trhy míří dolů (+přehled bodů očekávané strategie)

Středeční Summity: Místo rysů dohody další spory, trhy míří dolů (+přehled bodů očekávané strategie)

25.10.2011 16:10, aktualizováno: 25.10. 18:14
Autor: Redakce, Patria.cz

Aktualizováno

Evropské politické špičky opět připravily trhům perné chvilky, když britská vláda vydala prohlášení o zrušení zítřejšího setkání ministrů financí Evropské unie. První reakcí trhů bylo prohloubení ztrát v obavách, že se jedná o zrušení očekávaného druhého rozhodujícího summitu, který má přinést komplexní řešení krize eurozóny. Polské předsednictví EU nesvolá mimořádnou schůzku ministrů financí zemí EU, která se plánovala na středu před summity EU a eurozóny," potvrdila země v tomto půlroce předsedající EU. Britský premiér David Cameron však záhy upřesnil, že ačkoliv se ministři financí zítra v průběhu dne nesejdou, večer proběhne jak summit EU-27, který začne v 18:00, tak následně od 19:15 summit eurozóny. Tyto informace následně potvrdil i prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Konání Summitů vzápětí potvrdila také německá vláda.

Podle diplomatů i mediálních zpráv prý polský ministr financí Jacek Rostowski, který by jednání ministrů financí EU musel svolat, zaslal dopis šéfovi euroskupiny Jeanu-Claudu Junckerovi. V něm naznačil, že důvodem zrušení schůzky je, že není dohoda na klíčových věcech. Podle blogu Financial Times se v dopise píše, že podle Rostowského nemusí být celý balík do středy hotov. "Pokud je to tak, předsednictví by muselo odsunout zasedání Ecofinu o den či dva," cituje blog z dopisu. Britské sdružení Open Europe na twitteru napsalo: "Žádné setkání ministrů financí ve středu, žádná dohoda na EFSF, roli ECB či odepsání řeckých dluhů. Bude to zajímavý summitový den."

Vysoce postavený zdroj z EU pro agenturu AP uvedl, že rostou obavy, zda EU zítra bude schopna dojít ke společné dohodě na řešení dluhové krize. Důvodem je podle zdroje přístup deseti zemí Evropské unie, stojících mimo eurozónu, které nesouhlasí s plánem rekapitalizace bank a to do té doby, dokud nebude existovat také dohoda na navýšení pravomocí evropského záchranného fondu EFSF. „Je to opravdu patové,“ uvedl zdroj pro AP pod podmínkou zachování anonymity. Za jeden z projevů tohoto chaosu a neschopnosti dojití ke společné dohodě označuje právě i zrušení schůzky ministrů financí před středečním večerním Summitem. Požadavek na její konání byl totiž jedním ze závěrů nedělní Summitu. Ecofin měl dotáhnout do konce návrhy pro dohodu právě na rekapitalizaci bank a "naservírovat je k podpisu" středečnímu Summitu.

Hlavně Britové, k nimž se připojili i Poláci, na nedělním summitu EU prosadili, aby se ve středu konal kromě vrcholné schůzky eurozóny i summit celé "sedmadvacítky". Premiér David Cameron si mimo jiné kvůli tomu vysloužil podle diplomatů tvrdou kritiku francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Další přetrvávající spory či „nedoladěnosti“ dnes ukázalo vystoupení německé kancléřky Angely Merkelové před dolní komorou parlamentu, kterou musí informovat před zaujetím oficiálních stanovisek k EFSF a řešení dluhové krize Evropy.

Lídři eurozóny podle draftu dokumentu pro zítřejší Summit vyzvou Evropskou centrální banku (ECB), aby pokračovala v provádění nestandardních opatření. Ty znamenají nákupy dluhopisů zemí jako Itálie či Španělsko na sekundárních trzích. S odvoláním na návrh závěrů středečního summitu bloku, na kterém má Evropa přijít s komplexním plánem pro řešení krize, to uvedla agentura Reuters. „Plně podporujeme ECB v jejích krocích na zajištění cenové stability v eurozóně, včetně nestandardních opatření v nynějším výjimečném prostředí na finančních trzích," zní formulace v návrhu materiálů pro středeční Summit.

Krok se nelíbí Německu a kancléřka Merkelová uvedla, že věta nebyla odsouhlasena Německem a to je proti. Podle unijních zdrojů agentury je zmiňovanými "nestandardními opatřeními" jistě myšlen nákup dluhopisů členských zemí v potížích na sekundárních trzích. Podle Merkelové politikům na jedné straně nepřísluší „poučovat“ ECB, co má dělat, na druhé straně na ni vznášet jakékoli požadavky na její spolupráci. „Obávám se postoje ECB na Summitu,“ uvedla Merkelová s tím, že formulace v dokumentech není Německem odsouhlasena.

Itálie a Španělsko se v souvislosti s šířením dluhové krize dostaly pod tlak trhů. Kvůli tomu jim narostly výdaje na správu dluhu a hrozí, že by si na trzích časem nemohly půjčovat za trvale udržitelných podmínek. ECB ve snaze snížit náklady na dluhy nakupovala jejich dluhopisy na trzích. V obou případech jde o významné ekonomiky eurozóny; existují tedy obavy, že na jejich záchranu by v současném záchranném fondu nemuselo být dost peněz. I kvůli tomu se nyní horlivě jedná o posílení EFSF, což by mělo být jedním z hlavních výsledků středečního summitu.

V souvislosti s navýšením síly EFSF se zejména z podnětu Francie hovořilo o tom, že by fond mohl získat bankovní licenci. Díky tomu by si mohl od ECB půjčovat peníze. Tato možnost, proti níž bylo Německo i sama ECB, už zřejmě padla. Někteří ekonomové ale podotýkají, že bez zapojení ECB by připravovaný plán nemusel vést k úspěchu.

Posílený záchranný fond eurozóny EFSF nejspíš i napodruhé německým parlamentem projde, až o něm bude jeho dolní komora zítra znovu rozhodovat. Dnešní pokusná hlasování ve vládních poslaneckých klubech ukázala, že v koalici kancléřky Angely Merkelové není dostatek rebelů, kvůli nimž by neměla jistotu vlastní většiny. Vládu pravděpodobně opět podrží i obě nejsilnější opoziční strany.

Hlavní body připravované strategie pro vybřednutí Evropy z krize přinášíme přehledně níže:

Odpis řeckého dluhu soukromým sektorem: Z červencového summitu eurozóny vzešla v rámci dojednání druhého záchranného balíku pro Řecko dohoda, že by banky držící řecké dluhopisy měly na dobrovolné bázi seškrtat 21 procent jejich objemu. To se ale ukázalo jako nedostatečné. Evropa tak nyní požaduje seškrtání až o 60 procent. Finanční domy ale nabízejí 40 procent.

Rekapitalizace evropských bank: Evropská unie se už na základě analýz Evropského bankovního úřadu (EBA) dohodla, že velké evropské banky budou muset posílit kapitál. Hovoří se o částce kolem 100 miliard eur. K rekapitalizaci by měly být banky dohnány kvůli tomu, aby měly dost rezerv na zvládnutí případných ztrát v důsledku situace na trzích a odpisu části řeckého dluhu. Díky zmíněným cca 100 miliardám eur by měly splnit požadavek 9% kapitálové přiměřenosti, což je o poznání vyšší hranice, než jaká byla použita při nedávných evropských zátěžových testech (5-6 %).

Posílení záchranného fondu EFSF: Klíčový bod strategie, který teď provázejí zřejmě největší debaty. Jde o to, aby se posílila "palebná síla" EFSF, ovšem bez toho, aniž by se navyšovaly garance od členských zemí. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž má fond reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Část už ale byla použita při záchraně Portugalska a Irska. Bez dalšího posílení by tak hrozilo, že by fond neměl dost peněz na záchranu Itálie či Španělska, nad nimiž se vznáší hrozba, že by se do nich mohla naplno přelít dluhová krize. 
Francie chtěla pro EFSF získat bankovní licenci, díky níž by si pak fond mohl "neomezeně" půjčovat peníze od Evropské centrální banky (ECB). Tato variantu už zřejmě padla. Proti bylo zejména Německo i sama ECB. Někteří ekonomové podotýkají, že bez nějakého zásadního zapojení ECB celá strategie nemá moc šanci na úspěch. Nyní se zvažuje, že by se využily prostředky z EFSF k poskytnutí garancí za část nových dluhů, které by byly v eurozóně vydávány. Vzniknout by mohl i speciální nástroj, do něhož by mohly být vtaženi i zahraniční státy či investoři. Tyto varianty by se mohly navíc doplňovat.  V realitě by to pak mohlo vypadat třeba tak, že kdyby zmiňované Španělsko s Itálií vydávaly nové dluhy v aukcích, pak by EFSF garantoval případných 20 až 30 procent prvních ztrát. Cílem je navýšit důvěru finančních trhů.

Posílení ekonomické vlády a dohledu: Lídři eurozóny se dohodli na přísnějších pravidlech, která mají zajistit stabilitu veřejných financí. Jde mimo jiné o možnost uvalení citelných sankcí za porušení pravidel, že maximální rozpočtový deficit může být tři procenta HDP a dluh maximálně 60 procent HDP. Vše bude navíc podrobeno většímu dohledu. Eurozóna se také nově bude na úrovni šéfů států a vlád pravidelně dvakrát do roka scházet. 
Evropští lídři také připustili, že jsou kvůli situaci ochotni zvážit i změnu unijních smluv. Po tom volá mimo jiné Německo. Ještě před časem by něco takového bylo přitom kvůli zkušenostem se schvalováním a ratifikací lisabonské smlouvy jen těžko představitelné.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
28.03.2024
17:21Růstové a hodnotové akcie a jeden padesátiletý cyklus
16:53Jaký závěr nás čeká tentokrát? Wall Street v úvodu pouze přešlapuje  
16:06Přehled (ne)obchodování na trzích přes Velikonoce 2024
16:06Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vstupuje na trh s elektromobily
15:48Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
15:44Tesla už odepsala na akciích 350 miliard dolarů. Očekávání investorů ohledně dalšího vývoje jsou nevalná
13:29Invesco: Významný týden pro měnovou politiku je pro trhy dobrým znamením
12:22Než otevře Wall Street: Snowflake, MillerKnoll, Sprinklr  
11:20Podle guvernéra Fedu by se po posledních datech o ekonomice měla snížení sazeb odložit nebo zredukovat
11:02Investoři se připravují na konec kvartálu, Fed nechce spěchat se snižováním  
9:42Jan Bureš: HDP revidován vzhůru, reálné příjmy domácností rostou a s nimi i útraty
8:55Se snižováním sazeb v USA není kam spěchat, opakuje guvernér Fedu Waller. Futures jsou zelené  
8:52Putin: Rusko nezaútočí na Pobaltí, Polsko či Česko. Jde jen o strašení lidí
8:45Rozbřesk: HDP potvrdí pozitivní obrat v útratách domácností
6:03Britské akcie jsou nyní (historicky) mimořádně levné a Evropa už obchoduje s výrazným diskontem i vůči Japonsku
27.03.2024
21:19Americké indexy posilovaly díky silnému závěru  
18:26Jen kousek od intervence? Akcie a dluhopisy dnes lehce v zeleném  
17:50Pavol Mokoš: Je čas svézt se na vlně růstu, ne chytat dno. A technické cíle pro pražské banky
15:43BlackRock: Dlouhodobě nebude pokračovat scénář vyšší inflace a sazeb. Postará se o to umělá inteligence a další technologie
15:00ČEZ, a.s.: Zvolen nový místopředseda dozorčí rady ČEZ

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Varta AG (12/23 Q4, Bef-mkt)
9:00CZ - HDP, q/q
12:00Walgreens Boots Alliance Inc (02/24 Q2)
13:30USA - HDP, q/q a
13:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
14:45USA - Index aktivity ISM Chicago
15:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university