Aktualizováno Řecký ministr financí Evangelos Venizelos představil tamním bankéřům nejpravděpodobnější variantu řešení řeckého dluhu, kterou opírá o dosavadní jednání eurozóny a slova šéfa Eurogroup Jean-Claude Junckera. Dohoda má znít následovně: Řecku bude umožněno odepsat 50 procent dluhu. 15 procent bude investorům vyplaceno v hotovosti jako „pozlátko“, aby byli vůbec ochotni na dohodu přistoupit. Zbývajících 35 procent dluhu má být směněno na nový 30letý dluh s kupónem 6 procent. Podle Venizelose ještě může dojít na změnu poměru mezi hotovostí a novými dluhopisy.
Soukromí investoři nyní drží zhruba 205 miliard eur řeckého dluhu. Odpis 50 % tedy znamená pro řecko snížení této zátěže na 102,5 miliardy eur.
Ministr Venizelos se včera sešel se šéfem Institute of International Finance (IIF) Charlesem Dallarou. Institut koordinuje účast privátních věřitelů na odpisu části řeckého dluhu. Jednání byla vyhodnocena jako „velmi pozitivní“. Na základě červencové dohody banky přistoupily na 21% odpis drženého řeckého dluhu. O víkendovém Summitu se pozice dělily na ochotu bank je 40% odpisu a požadavku eurozóny na 50-60% odpis. Právě 50 % se tedy jeví jako reálný kompromis.
Rakouská ministryně financí před dnešním večerním Summitem EU a eurozóny uvedla, že objem prostředků, které budou země s ratingem „AAA“ ochotny poskytnout ve formě pomoci Řecku, je omezen výší, do které tento rating nebude ohrožen.
Eurozóna podle diplomatů požádá o účast na řešení dluhové krize v Evropě Čínu. Šéf EFSF Klaus Regling v pátek podle delegace EU v Pekingu pojede o účasti do Číny vyjednávat. Tamní ministerstvo zahraničí prozatím odpovědělo, že Evropa musí přijmout efektivní opatření k obnovení důvěry finančních trhů. Shodně se vyjádřilo japonské ministerstvo zahraničí. Poradce ruského prezidenta Medveděva, Arkadij Dvorkovitch, uvedl, že eurozóna drží klíč k odvrácení celosvětové recese. Na samotné Rusko prý ale díky stávajícímu rozložení aktiv současná krize dopadá slaběji, než minulá (2008).
Mezinárodní měnový fond dle zdrojů Reuters zvažuje účast na záchranném fondu pro eurozónu EFSF nikoli přímou cestou, ale skrze samostatnou právní entitu – SPV, konkrétně Special Purpose Investment Vehicle (SPIV). Ta by emitovala dluhopisy a z výnosů z jejich prodeje nakupovala dluhopisy členských zemí eurozóny. „MMF to zvažuje, žádné stanovisko ale zatím nepotvrdil," cituje agentura Reuters své zdroje. "Vše bude záviset na kompletním setu opatření," dodal.
Lídři eurozóny by měli dnes večer schválit plán, který počítá se zvýšením úvěrové kapacity Evropského fondu finanční stability (EFSF). Tedy nikoliv jeho velikosti, ale jeho schopnosti ručit za úvěry určené pro zadlužené země eurozóny. EFSF může půjčovat peníze až do 440 miliard eur (téměř 11 bilionů Kč). Plán, o němž se teď jedná, předpokládá v rámci EFSF vznik zmíněného speciálního nástroje SPIV. Ten by z výnosů z prodeje vlastních dluhopisů nakupoval na sekundárním trhu dluhopisy zadlužených zemí eurozóny, anebo vládám zadlužených zemí rovnou půjčoval peníze.
SPIV by byl otevřený soukromému kapitálu a právě i Mezinárodnímu měnovému fondu. Ze všech těchto zdrojů by podle návrhu, na který se Reuters odvolává, do SPIV tekly peníze. "MMF je jednou z možností, mohl by být jedním z investorů," poznamenal k návrhu jiný zdroj. "Mohl by být hostitelem toho fondu," řekl zdroj k možné úloze MMF v nástroji SPIV.
(Zdroj: FTD, FT, Kathimerini, Bloomberg, čtk)