V Evropě uspoří měsíčně nejvíce Němci, v průměru je to asi 180 eur (téměř 4500 korun). Naopak Ukrajinci a Maďaři jsou schopni měsíčně naspořit jen 40 až 50 eur, Češi a Slováci až 90 eur. Zatímco každý druhý Čech, Slovák a Rakušan pravidelně spoří, Maďaři a Ukrajinci si tento zvyk teprve osvojují. Vyplývá to z průzkumu Group Bank AG, který má ČTK k dispozici.
V Rakousku se z hlediska nominální hodnoty objem měsíčních úspor pohybuje na historickém maximu 168 eur. Minulý rok však stagnoval na této úrovni, což znamená, že zde není příliš prostoru pro růst. Občané Velké Británie naspoří zhruba 160 eur měsíčně, přičemž daleko ochotněji peníze utrácejí než spoří. Objem plateb kreditními kartami je v Británii v průměru 365 eur na osobu měsíčně. Současný trend přesto směřuje k úsporám. Britové totiž letos naspořili měsíčně o 12 procent více než v předchozím roce a celkový počet lidí bez jakýchkoliv úspor se snížil o třetinu.
Němci spoří tradičně, nenechají se příliš ovlivnit hospodářským prostředím. Ani turbulence na finančních trzích, ani hluboká recese v Německu neměly na výši jejich spoření podstatný vliv. Loni naspořili měsíčně 180 eur, tedy 11,3 procenta ze svého disponibilního příjmu. V letech 2011 a 2012 by míra úspor měla pouze mírně klesnout na 11,2 procenta.
Ve střední a východní Evropě jsou nejpilnějšími spořiteli Češi a Slováci. Měsíčně uloží stranou 90 eur, s čímž je většina z nich v podstatě spokojena. Na opačné straně spořícího žebříčku je Maďarsko a Ukrajina. Tyto země však vykazují nejvyšší nárůst tendence ke spoření. Polovina dotázaných tam byla přesvědčena, že spoření je dnes důležitější než před několika málo lety.
Rakušané a Němci jsou věrní vkladním knížkám, stavebnímu spoření a pojištění. Češi, Slováci a Maďaři navíc sázejí na penzijní připojištění. Obyvatelé Ukrajiny naopak upřednostňují rychlý přístup ke svým penězům. "Vkladní knížka je v Rakousku stále ještě velmi oblíbená. Téměř každý Rakušan má alespoň jednu. Každý druhý Čech má uzavřené stavební spoření, v Rakousku to platí dokonce pro 64 procent populace," řekl Martin Škopek, člen představenstva Group.
Tři čtvrtiny Čechů, Slováků, Rakušanů a Ukrajinců očekávají, že budou moci spořit přinejmenším tolik jako nyní. Největší pesimisté ohledně budoucích úspor jsou Maďaři. "Většina obyvatel ve střední a východní Evropě spoří za účelem finančního zajištění a pro případ nouze. Zhruba každý druhý Čech, Slovák, Rakušan a Maďar kromě toho spoří také na stáří," podotkl Škopek.
Značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou patrné při otázce spoření na zamýšlené nákupy. Přibližně tři čtvrtiny Čechů, Slováků a Rakušanů spoří cíleně na menší a velké nákupy a na rekonstrukci domu, zatímco v Maďarsku a na Ukrajině je tento podíl méně než poloviční. Polovina Rakušanů a opět tři čtvrtiny Čechů a Slováků spoří, aby si později mohli více dovolit, v Maďarsku a na Ukrajině tak činí pouze čtvrtina dotázaných.