Opravdu je hlavním viníkem euro?

O roli, kterou při současné krizi hraje euro, se živě debatuje. Někteří ho považují za hlavní příčinu toho, proč hrozí defaulty některých zemí. Brad DeLong dokonce tvrdí, že to, co se stalo Řecku, se může přihodit jen zemi bez vlastní měny (i když dobře ví, že v minulosti došlo k mnoha defaultům zemí, které svou měnu měly). Paul Krugman poukazuje na vývoj na Islandu a ve Velké Británii a srovnává ho s Irskem, Řeckem a Španělskem. První dvě z uvedených zemí podle něho mohou devalvovat svou měnu a tím podpořit růst, což zvýší i udržitelnost zadlužení.

Teoretické argumenty hovořící pro flexibilní kurz a jeho využívání pro vyhlazení cyklu nebudu zpochybňovat. Nevidím ale příliš mnoho důkazů hovořících proti euru. Můžeme si pohrávat s myšlenkou, že některá s ním spojená omezení jsou brzdou řešení současných problémů. Pokud ale pohlédneme na data, nějaký dramatický důsledek toho, že země eurozóny nemají flexibilní měnu, je těžké najít.

Mohli bychom porovnávat růst HDP, na ten má ale vliv příliš mnoho faktorů. Co když se namísto toho prostě zaměříme na význam exportů? Ty jsou obvykle ovlivněny podmínkami na zahraničních trzích a měnovým kurzem. Pokud v krizi hraje významnou roli kurz, měly by si země eurozóny vést po exportní stránce hůře než země, které nechaly svou měnu oslabit. První z grafů ukazuje růst objemu exportů Portugalska, Řecka, Irska a Španělska (tedy zemí eurozóny). Vedle toho je vyznačen vývoj exportů Švédska a Velké Británie. Druhý graf převádí uvedený růst na celkový vývoj v čase, hodnoty v roce 2005 jsou nastaveny na 100.





Zpozorovat nějaký efekt eura je v grafech obtížné. Je pravdou, že nejhůře si vede Řecko, Švédsko se naopak nachází mezi nejlepšími. Vývoj u Velké Británie se ale podobá Portugalsku, Španělsku či Irsku. Pokud bychom navíc začali pozorování v roce 2008, podobnost by ještě narostla.

Ohledně euro-efektu jsem tak pesimističtější než ostatní blogující ekonomové. Nepopírám sice, že euro přináší omezení spojená s pevným kurzem. Ovšem důkazy, že je hlavním důvodem krize, nevidím.

(Zdroj: Blog Antonia Fatáse, profesora ekonomie na INSEAD)