Řecko drtí trhy, přijetí další pomoci podmiňuje referendem a důvěrou vládě. Banky -10 %, eurodolar pod 1,37 (+přehled CDS)

Jestli dny minulé vzbuzovaly jen pochybnosti o tom, zda středeční Summit uklidní trhy, čerstvé rozhodnutí Řecka je s jistotou znovu drtí. Řecký premiér Jorgos Papandreu se rozhodl, že vláda vypíše kvůli přijetí další finanční pomoci od eurozóny referendum. Ona sama chce také před jejím přijetím požádat parlament o vyslovení důvěry. Summit zemí eurozóny minulý čtvrtek schválil pomoc ve výši 130 miliard eur. Podle posledního průzkumu přitom až 60 procent Řeků tento scénář odmítá. Trhy tak krok Řecka přijímají jednoznačně jako hazard a ve výsledku pravděpodobné smetení po několik měsíců složitě budované dohody eurozóny.

Výsledkem postoje Řecka je prudký propad eura k americkému dolaru až pod hladinu 1,3700 USD/EUR na aktuálních 1,3675 a propad akciových trhů v Evropě i futures na americké obchodování. Německé a francouzské akcie odepisují více jak 3 procenta, britský FTSE oslabuje o více jak 2 procenta. Prudce zasažen je zejména finanční sektor, kde banky Credit Agricole, Societe Generale či BNP Paribas klesají o více jak 10 % a k takové míře propadu mnoho nechybí dalším německých, francouzským a italským bankám. Americké futures ztrácejí na průměru jedno procento po včerejší prodejní náladě, která znamenala pokles o 2,5 % na S&P 500 a 2,3 % na DJIA.


Intradenní vývoj kurzu USD/EUR (online):


Spread mezi italskými a německými dluhopisy dnes dosáhl nového rekordu za dobu trvání eurozóny, dvouleté italské dluhopisy za včerejšek zvýšily výnos o 33 procent na 5,08 procenta a jsou nejvýše od roku 2000. Španělské jsou úrovní 4,15 % nejvýše od 5. srpna, než ECB začala nakupovat dluhopisy periferních zemí eurozóny. Investoři nyní požadují 78% výnos na dvouletém řeckém dluhopisu, 18 % u Portugalska, 8,8 % u Irska ve srovnání s 0,54 % u Německa či 0,71 % u Nizozemí. Dle dat CMA řecké CDS aktuálně ukazují na 84% pravděpodobnost řeckého bankrotu.

"Věříme občanům, důvěřujeme v jejich úsudek, máme důvěru v jejich rozhodnutí," řekl Papandreu před poslanci jeho vládního Panhelénského socialistického hnutí. "Obyvatelé budou vyzváni, aby k nové dohodě o finanční pomoci řekli jasné ano, nebo jasné ne," dodal.

Řecký ministerský předseda neuvedl datum možného hlasování a ani žádné jiné podrobnosti. Pokud se referendum uskuteční, bude vůbec prvním od roku 1974, kdy Řekové po zhroucení vojenského režimu odmítli monarchii a vyslovili se pro republiku.

Řecký ministr vnitra Charis Kastanidis podle serveru týdeníku To Vima upřesnil, že referendum by se mělo konat až počátkem ledna, a to ještě předtím, než bude přijetí nového balíku pomoci předloženo k ratifikaci v parlamentu. Výsledek všelidového hlasování bude závazný, pokud se referenda zúčastní nejméně 40 procent voličů. Když v době referenda bude parlament pomoc již projednávat, pak bude nutná účast 50 procent voličů. Negativní výsledek bude pro Řecko znamenal předčasné volby (jinak má vláda mandát do roku 2013) a z vnějšího pohledu především ohrožení stability Itálie.

To s sebou nese mimo jiné očekávání dlouhodobějšího dopadu na trhy. Konáním referenda v lednu by Řecko trhům "předplatilo" do té doby setrvání v politické nejistotě. To by je mohlo připravit o tradiční podzimní růst.

Německá vláda na vývoj v Řecku bleskově reagovala prohlášením, že druhý balík pomoci Řecku zůstává jasným cílem do konce tohoto roku, avšak že „referendum je domácí věcí Řecka“. Ministr hospodářství Rainer Brüderle v rozhovoru v rozhlasové stanici Deutschlandfunk řekl, že je rozčílen. "To je opravdu zvláštní," řekl k rozhodnutí řeckého premiéra. Velká část komentátorů přijímá řecký krok jako hazard s obtížně uzavřenou dohodou, k níž se eurozóna měsíce propracovávala.

Eurozóna se po dohodě s bankami minulý týden na summitu mimo jiné rozhodla o odpisu asi 50 procent řeckých dluhů. Atény se tak zbaví závazků za zhruba 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč). Celkové zadlužení, které teď činí zhruba 160 procent hrubého domácího produktu a neustále se zvyšuje, by se mělo do roku 2020 snížit asi na 120 procent HDP.

Řecko získalo první pomoc od mezinárodního společenství již loni v květnu. Tehdy šlo o kombinaci úvěrů ve výši 110 miliard eur (asi 2,75 bilionu korun) od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a jednotlivých zemí eurozóny s výjimkou Slovenska.
 
"Pokud řečtí voliči ten nepopulární záchranný plán odmítnou, může to vést až k tvrdému bankrotu. Banky by pak mohly být donuceny odepsat až 75 procent řeckého dluhu," upozornil analytik bankovního sektoru Andrew Lim z finančního ústavu Espirito Santo v Londýně. O své nároky by se přihlásili držitelé úvěrových swapů CDS. "Jestli dojde na tvrdý bankrot, zhorší to situaci Itálie a Španělska. Prostě se tím zvyšuje riziko, že na cestu pádu se vydá také Itálie. A to je opravdu vážný problém," řekl Lim.

Přehled pětiletých CDS kontaktů na pojištění vládního dluhu vybraných zemí:

(Zdroj: Bloomberg, Kathimerini, čtk, AP, CMAN)