Aktualizováno Šestice koaličních stran připravujících novou belgickou vládu se rozhodla zahájit v roce 2015 odchod z jaderné energetiky: začne vyřazovat atomové elektrárny za podmínky, že bude dost elektřiny. Belgie má v současnosti sedm jaderných reaktorů, které zajišťovaly v roce 2009 asi 55 procent energetických potřeb země. K jejich vyřazování z provozu by podle plánu politiků mělo dojít postupně.
V roce 2015 by měly být odstaveny první tři reaktory; pokud však bude na trhu nedostatek elektřiny, zůstanou v provozu déle. Nová vláda má po svém vzniku ještě upřesnit konkrétní části programu a v nejbližších měsících vypracovat výhled energetického zajištění země.
Belgický provozovatel jaderných elektráren Electrabel varoval před velmi vysokými náklady rozhodnutí belgických politických špiček, před dopadem na životní prostředí a zvýšenou závislostí na dovozu elektrické energie. „Rozhodnutí o budoucnosti jaderné energie je jednoznačně politické, a tak na něj Electrabel nemá žádný vliv,“ ujistila dceřiná firma francouzského energetického koncernu GDF-Suez, která provozuje šest jaderných reaktorů v Belgii. Dodala, že se domnívá, že důsledky odpojení jaderné energetiky by mohlo být katastrofální.
Země, která je již nyní čistým dovozcem elektrické energie, by se po odklonu od jádra mohla stát ještě více závislou na svých sousedech a navíc by se zvýšily škodlivé emise kvůli zvýšenému využívání uhelných elektráren. Odborníci také varují před možným citelným zdražením elektřiny pro odběratele.
Koalice nynějším usnesením potvrdila zákon z roku 2003, který předpokládal postupný odchod od jádra mezi roky 2015 a 2025. Později byl tento zákon ale zpochybněn s poukazem na nejistotu v zásobování elektřinou, která by tím mohla vzniknout.
V polovině tohoto měsíce, tedy více než 16 měsíců po parlamentních volbách, zahájily strany s dostatečnou většinou konkrétní jednání o vytvoření ústřední vlády vedené designovaným premiérem Eliem Di Rupem. Podmínkou vzniku kabinetu je ale reforma státu, která by upravila dlouhodobě nevraživé vztahy mezi Vlámy a Valony. Bohatší a lidnatější Vlámsko odmítá "sponzorovat" chudší Valonsko. To se zase obává, že by prodělalo na takové změně pravomocí regionů, která by uspokojila Vlámy. Hloubka krize občas vyvolává pochyby o udržitelnosti jednoty Belgie.
Reformy musí ještě schválit belgický parlament, jemuž Di Rupo návrh reformy předloží v úterý. Očekává se ale, že vlámští separatisté z Nové vlámské aliance budou v parlamentu klást reformě odpor. Zatím Belgii stále řídí dosluhující kabinet křesťanskodemokratického premiéra Yvesa Leterma.
(Zdroj: AFP, ČTK, DPA)