Aktualizováno Spojené státy s Velkou Británií připravují společný útok na Írán, k útoku vyzývá i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, napsal list Daily Mail. Americký prezident Barack Obama na úvod jednání zemí G20 uvedl, že se USA s Francií shodly na společném vyvíjení „bezprecedentního tlaku“ na to, aby Írán plnil závazky plynoucí z jeho jaderného programu.
Americký prezident Barack Obama a britský premiér David Cameron začali podle Daily Mail plány k případnému útoku připravovat poté, co prosákly informace o nové zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Ta hovoří o tom, že Írán má dostatek obohaceného uranu k vytvoření čtyř jaderných zbraní. MAAE zprávu oficiálně zveřejní 17. listopadu. Jak Spojené státy, tak Evropa žádaly, aby z ní zřetelně vyplynulo, zda Írán pracoval na vývoji jaderných zbraní.
Na plánu invaze do Íránu již podle deníku Daily Mail začala pracovat sekce britského ministerstva obrany. Zvažuje prý možnost nasazení námořnictva, ponorek s raketami Tomahawk, stíhaček Královského letectva (RAF) a průzkumných a tankovacích letounů.
(Zdroj: Daily Mail, Reuters)
V reakci na zprávu MAAE začal rovněž izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém kabinetu bojovat o podporu preventivního útoku na Írán. Izrael ve středu odpálil zkušební balistickou raketu. Podle informací expertů se jednalo o raketu Jericho, která může nést jadernou hlavici a je schopná zasáhnout Írán. Balistická raketa (nebo balistická střela) je raketa s doletem až 12 tisíc kilometrů vybavená bojovými (konvenčními, jadernými nebo termonukleárními) hlavicemi. Létá ve vysokých výškách těsně pod oběžnou drahou země (suborbitální dráha). Izrael patří mezi státy, které mají ve výzbroji jaderné zbraně. Izraelská vláda jejich vlastnictví nikdy nepřiznala, ani nepopřela.
Izrael považuje Írán za největší hrozbu své existenci. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád se svojí nenávistí vůči Izraeli nijak netají. Jak však píše Daily Mail, Obama v současnosti nemá žádný zájem prosazovat útok na Írán, jelikož se blíží prezidentské volby. Washington ale může přimět k akci právě Izrael, který by svým preventivním útokem s jistotou vyprovokoval odvetu Íránu.
Izraelská raketa byla odpálena dva dny poté, co premiér židovského státu Benjamin Netanjahu v izraelském parlamentu (Knesetu) označil muslimský Írán za hrozbu pro Izrael a celý svět.
25. září Spojené státy obvinily Írán, že uzavřel "tajný obchod" s odnoží teroristické sítě Al-Káida, která zajišťuje finance a bojovníky pro akce v Afghánistánu a Pákistánu. Ministerstvo financí USA označilo šest členů této buňky za teroristy a uvalilo na ně sankce. Írán je podle ministerstva "kritický tranzitní bod" pro přepravu peněz a teroristů do obou asijských zemí. "Toto spojení slouží jako základní tepna, přes níž Al-Káida posílá peníze a bojovníky z Blízkého východu do jižní Asie," uvedlo ministerstvo v prohlášení. Skupina řízená Ezeddínem Abdal Azízem Chalílem údajně operuje s požehnáním oficiálních míst v Íránu a odesílá finance získané v arabském světě vůdcům Al-Káidy v Pákistánu. Chalíl podle amerického tvrzení působí v Íránu už šest let.
Nizozemská vláda vyšetřuje, zda Írán podílel na hackerských útocích na nizozemské vládní webové stránky, uskutečněné v září. Ukradeny byly digitální certifikáty, tedy číselné identifikační kódy pro zabezpečené spojení.
12. října americké ministerstvo zahraničí varovalo své občany ve světě před možnými teroristickými úklady podporovanými Íránem. Učinilo tak v souvislosti se zmařením údajného plánu na vraždu saúdskoarabského velvyslance v USA, do kterého je podle amerických vyšetřovatelů zapleten Írán. Ten ale všechna obvinění odmítá a označuje je za součást americké protiíránské politiky.
Izrael 13. října žádal zavedení tvrdších sankcí proti Íránu, včetně embarga na export ropy.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v úvodu listopadu přiznal, že americké finanční sankce způsobují íránským bankám vážné problémy. Podle deníku The Washington Post to prohlásil v projevu před parlamentem, kde se snažil bránit svou vládu, kterou hluboce otřásl bankovní skandál. „Naše banky se již nemohou účastnit mezinárodních transakcí," řekl mimo jiné ve výjimečném vystoupení před parlamentem Ahmadínežád. Někteří z politických protivníků jej činí zodpovědným za nedostatečný dohled nad největší íránskou státní bankou, z níž bylo podvodem vyvedeno 2,6 miliardy dolarů.
(Zdroj: mediafax, Daily Mail, Washington Post, čtk, AP)