Lídři dvou největších ekonomika eurozóny dnes poprvé otevřeně naznačili možnost odchodu Řecka z měnové unie, pokud nepřijme dohodnuté řešení své dluhové krize. První den jednání summitu skupiny G20 v Cannes řekli francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová, že záchrana eura je důležitější než členství Řecka. Podle nich musí Řecko prokázat, že chce skutečně zůstat v eurozóně.
"Jasně jsme řekli, že chceme, aby Řecko zůstalo v eurozóně, nemůžeme si to ale přát, jestliže to Řecko nebude chtít samo," řekl Sarkozy. "Musíme bránit měnu ... Nemůžeme přijmout rozpad eura, to by znamenalo rozpad Evropy," dodal.
Oba lídři si ve středu večer pozvali do Cannes nejvyšší řecké představitele, aby je upozornili na to, že Atény už nedostanou ani cent pomoci, dokud nepřijmou to, na čem se s nimi eurozóna dohodla. Sarkozy s odkazem na dnešní bouřlivý politický vývoj v Aténách uvedl, že středeční vzkaz Francie a Německa vůči Řecku měl na Atény vliv ve správném směru.
"Z eura plyne přijetí zodpovědnosti všech těch, kdo se na něm podílejí. Mezi členy existuje solidarita, musí se však respektovat minimální společná pravidla. To bylo včerejší poselství kancléřky (Angely Merkelové) a mě. Jsem velmi rád, že v Řecku jsou politici, kteří to chápou," prohlásil prezident.
Merkelová novinářům v Cannes řekla, že zajištění stability eura je vyšší prioritou než garantování členství Řecka v měnové unii. Kancléřka zopakovala, že Řecko nedostane další část záchranného úvěru, dokud jednoznačně nepřijme nový záchranný balík, který evropští činitelé schválili na summitu minulý týden.
Hlavní pozornost se nyní soustředí na události v Řecku, zejména po pondělním nečekaném oznámení řeckého premiéra Jorgose Papandrea o uspořádání referenda o druhém záchranném programu. Papandreu dnes naznačil, že referendum v případě širší shody řeckých politických sil nebude nevyhnutelné. Opozice vyzvala Papandrea k odstoupení a její předák Antonio Samaras navrhl přechodnou vládu do předčasných voleb, s tím, že parlament by nejprve přijal dohodu o novém záchranném balíku.
Řecký premiér Jorgos Papandreu údajně přiznal, že s plánem na uspořádání referenda o záchraně od eurozóny udělal chybu. Premiér je prý připraven odstoupit, pokud jeho kabinet získá důvěru parlamentu, informuje agentura Reuters s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.
Papandreu se dohodl s ministry na tom, že v případě jejich podpory při pátečním hlasování o důvěře rezignuje. Podle zdrojů ministry, kteří se do dohody zapojili, vedl šéf rezortu financí Evangelos Venizelos. "Řekli mu, že musí v klidu odejít, aby svou stranu (PASOK) zachránil," řekl jeden ze zdrojů pod podmínkou zachování anonymity. "Souhlasil, že odstoupí. Bylo to velice slušné bez nějakého rozčilování," dodal zdroj.
"Můj názor je, že by rozhovory s opozicí o vytvoření širšího plánu měly začít okamžitě. Udělejme to tak rychle, jak to jen bude možné, s citem, bez rizika," řekl během parlamentní debaty Papandreu. Uvedl také, že na své funkci netrvá.
Představitelé USA, Číny a Ruska na summitu vyvinuli na evropské lídry tlak na urychlení kroků k zadržení dluhové krize. "Evropa by si měla pomoci sama. Evropská unie k tomu má vše potřebné - politickou autoritu, finanční zdroje a podporu řady zemí," řekl ruský premiér Dmitrij Medveděv.
"Nejdůležitějším aspektem našeho úkolu během těchto dvou dní je vyřešit finanční krizi tady v Evropě," řekl po schůzce se Sarkozym americký prezident Barack Obama. "Spojené státy budou s Evropany na vyřešení těchto problémů nadále spolupracovat," dodal.
Kanadský premiér Stephen Harper řekl, že šéfové vlád diskutovali o krizovém plánu pro případ odchodu Řecka z eurozóny. Podle jiných činitelů se také v Cannes jedná o tom, jak ochránit velké země eurozóny jako Itálii a Španělsko před pádem do hluboké dluhové krize.
Podle evropských zdrojů se ještě večer a v noci sejde Obama s lídry zemí eurozóny a dalšími evropskými činiteli k rozhovorům o evropské dluhové krize. Mluvit se má hlavně o situaci v Řecku a problémech v Itálii. Ta pod tlakem finančních trhů a evropských partnerů slíbila strukturální reformy trhu práce a důchodového systému spolu s vyrovnáním rozpočtové bilance do roku 2013.
Summit se měl původně věnovat reformám globálního měnového systému a opatřením proti spekulativním kapitálovým toků a otřesům na trzích komodit. Události v Řecku to však zastínily a pozornost státníků se upřela hlavně na krizi v eurozóně.
Summit se zřejmě shodne na akčním plánu, jehož záměrem je navrátit světovou ekonomiku k rovnovážnému růstu. Očekává se i dohoda na posílení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF), který navrhuje zavést novou úvěrovou linku ohroženým zemím a nalít do globální ekonomiky miliardy dolarů. To by mělo posílit finanční stabilitu, kterou podkopává nejistota kolem dluhové krize eurozóny.
(Zdroj: čtk, mediafax, Bloomberg, AP)