Meziroční tempo růstu průmyslové produkce v září zpomalilo na 2,5 procenta ze srpnových 5,9 procenta. Letos ani loni nedosáhl průmysl horšího výsledku. Potvrzuje se varování předstihových indikátorů, že průmyslu začíná opět docházet dech. Příčinami jsou ochlazení v eurozóně a slabá domácí poptávka.
V posledních letech se průmysl opírá o tři pilíře: automobilky, elektroniku včetně výpočetní techniky a hutnictví. Automobilkám se stále daří, jejich produkce meziročně stoupla o 22,1 procenta. Zdá se být ovšem jen otázkou času, kdy vychladnutí poptávky v západní i střední Evropě dolehne i na toto odvětví. Výrobci elektroniky a počítačů to již pocítili. Po loňském rychlém růstu letos přišla dieta. V září se zde výroba meziročně snížila o 17,8 procenta. Třetí pilíř, výroba kovů, přešlapuje někde mezi, produkce hutí meziročně klesla o 0,7 procenta.
Podobně jako produkce výrazně zpomalil růst tržeb. Tržby z přímého vývozu meziročně vzrostly o 13,4 procenta. Poptávka ze zahraničí zůstává pro průmyslové firmy stěžejním impulsem, ovšem je patrné, že jeho síla zvolna slábne. Domácí tržby se propadly o 9,9 procenta a stejně jako zpomalení dovozu ukazují na slabost domácí poptávky.
Snížení indexu nákupních manažerů a pomalý růst nových zakázek naznačují pokračování velmi pomalého růstu průmyslové výroby po zbytek roku. Vývoj v příštím roce bude především záviset na tom, zda eurozóna unikne recesi či nikoli. Šance jsou zhruba vyrovnané.