Aktualizováno Skupina G20 chce uspořádat pokud možno ještě letos další schůzku, na níž by dokončila rozjednaný plán na posílení záchranného fondu eurozóny (EFSF). S odkazem na zdroje z G20 to napsal britský list Financial Times. Podle zdrojů byli vyjednavači G20 minulý týden na summitu ve francouzském Cannes na dohled dohodě, tu ale zmařila německá Bundesbanka, která vetovala jednu z částí tříbodového plánu.
Pokud by se německou centrální banku podařilo v dohledné době přesvědčit ke změně postoje, budou rychle svoláni ministři financí G20 buď letos do Francie, nebo počátkem příštího roku do Mexika, které přebírá předsednictví skupiny. Další finanční zasedání G20 je oficiálně naplánováno na únor. Bundesbanku v tom však plně podporuje vláda Angely Merkelové, jak dal dnes Berlín najevo.
Snahu G20 uzavřít rychle dohodu potvrdil kanadský ministr financí Jim Flaherty. "Konsenzuální názor je takový, že nemůžeme čekat tak dlouho (do února). Musíme obnovit důvěru trhů," řekl. Jeden z náměstků jihokorejského ministra financí dnes agentuře Reuters řekl, že ministři se k diskusím sejdou znovu v prosinci.
Plán, který se vyjednavači na summitu pokoušeli sjednat, by měl posílit "euroval" EFSF tak, aby se z něj stal nástroj k hašení evropských dluhových krizí a prevenci jejich šíření. Prvním bodem plánu je zvýšení všeobecných zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 250-300 miliard dolarů, což by fondu umožnilo půjčovat například Itálii či dalším zemím eura, ale s určitými podmínkami i samotnému EFSF. Druhým bodem je alokace rezervní měny MMF, takzvaných zvláštních práv čerpání (SDR), v hodnotě 250 miliard dolarů (4,5 bilionu Kč) mezi podílníky fondu podle jejich podílů. S oběma body vyjádřily souhlas Spojené státy.
Sporný je třetí bod, který předpokládá, že země eurozóny by poté své rezervy SDR v celkovém objemu asi 60 miliard dolarů vložily do EFSF, aby euroval mohly svými penězi bez většího rizika posílit i mimoevropské země. Tuto část vetovala Bundesbanka jako výlučný správce německých devizových rezerv. "O tomto plánu víme a odmítáme jej," sdělila Bundesbanka v sobotu agentuře Reuters.
Kvůli odporu Bundesbanky se na summitu od potenciálně rizikového zvýšení objemu SDR odvrátily Spojené státy a s nimi i další země. Výsledkem bylo, že podporu EFSF neslíbila prakticky žádná země G20.
Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové Steffan Siebert na dnešní tiskové konferenci prohlásil, že SDR ovládá nezávislá Bundesbanka a tak to i zůstane. Kancléřka podle něj dala zahraničním partnerům v Cannes jasně najevo, že nepodpoří návrhy posílit EFSF německým zlatem ani devizovými rezervami včetně SDR.
Výhrady k tomu, aby se ostatní svět skládal na eurozónu, vyjadřovali na summitu zejména členové skupiny velkých rozvíjejících se ekonomik BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Pro ně by mezinárodní pomoc eurozóně mohla znamenat méně prostředků na podporu rozvojového světa, který může být příští rok zasažen dopady dluhové krize.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že skupina BRICS je ochotna poskytnout eurozóně finanční podporu prostřednictvím MMF, výměnou za to ale požaduje příslib dalších reforem fondu. Ministr nastínil koordinovaný postoj BRICS v den, kdy se v Moskvě setká ruský prezident Dmitrij Medveděv s šéfkou MMF Christine Lagardeovou.
Lavrov také potvrdil averzi Ruska a dalších členů BRICS, vesměs zemí s vysokými devizovými rezervami, vůči přímé podpoře záchranného fondu eurozóny. "Stěží bude možné jen tak jednoduše předat peníze na řešení problémů, které mají systémový charakter a které se týkají finanční stability a integrity nejen eurozóny, ale celého globálního finančního systému," řek Lavrov na tiskovém brífinku.