Pokud se Řecko zaváže dodržet původně dohodnuté podmínky, mohlo by dostat další peníze ještě v listopadu. Řekl to včera po zasedání ministrů financí eurozóny komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. K uvolnění další tranše úvěru v celkovém objemu 110 miliard eur by podle Rehna stačilo svolat telekonferenci, která by se mohla uskutečnit do 29. listopadu. Napsala to agentura AP.
"Budeme požadovat po řeckém vedení, aby zaslalo dopis podepsaný oběma hlavními stranami a potvrdilo tím odhodlání Řecka respektovat kroky, o nichž bylo rozhodnuto k ozdravění veřejných financí, i záchranný plán z 27. října," prohlásil předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Tento dopis podmíní odblokování pomoci Řecku ve výši osmi miliard eur, řekl Juncker. "Naše rozhodnutí je platné. Čekáme písemné potvrzení, že vláda (národní jednoty) přijímá celý tento balíček rozhodnutí," dodal.
Z dokumentu, který byl připraven pro jednání ministrů financí a z něhož cituje agentura Reuters, vyplývá, že země eurozóny rovněž chtějí ještě před koncem listopadu dokončit právní a technickou přípravu pro posílení efektivity Evropského fondu finanční stability (EFSF) na zhruba bilion eur (asi 25 bilionů Kč).
Takzvaná euroskupina včera jednala také o potížích Itálie. Ta je po Řecku druhou nejzadluženější zemí eurozóny a nyní se potýká i s krizí na politické scéně. Trhy na zvýšenou nervozitu kolem vývoje v Itálii reagovaly výprodejem italských státních dluhopisů, jejichž výnosy tak vzrostly na nový rekord za dobu, co existuje eurozóna.
Podle Junckera se schůzka nezabývala využitím zlatých rezerv pro účely posílení EFSF a o této otázce se nejednalo ani minulý týden na schůzce G20 v Cannes. Juncker tak popřel spekulace, které se objevily v médiích a podle nichž se na schůzce mimo jiné hovořilo o tom, že by si eurozóna pomohla využitím německých zlatých rezerv.
Ministři podle Junckera většinu schůzky strávili diskusemi s řeckým kolegou, který je informoval o postupu změn na řecké politické scéně. Na adresu Itálie podle komisaře Rehna sdělili, že Řím musí prosadit fiskální politiku tak, jak ji naplánoval. Itálie ale zároveň musí urychlit strukturální reformy.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v EU a od Mezinárodního měnového fondu si Atény zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země už dostala pět tranší, o uvolnění šesté se jedná.