Maloobchodní tržby se v září snížily o 0,5 procenta po růstu o 2,3 procenta v srpnu. Tentokrát výsledek neovlivnily kalendářní variace, letošní i loňské září měly stejný počet pracovních dní. Nepříznivé výsledky maloobchodu poskytují další evidenci slabé domácí poptávky. Dohromady s citelným zpomalením ekonomiky eurozóny a rizikem, že dluhová krize situaci ještě zhorší, jde o dost nevhodnou kombinaci. Česká ekonomika nemá oporu, o níž by se nyní mohla opřít (na rozdíl například od Polska, kde domácí poptávka nestrádá).
Pozitivně k vývoji maloobchodních tržeb stále přispívají prodeje automobilů, byť méně než v předchozím měsíci. Tržby z prodeje a oprav automobilů meziročně stouply o 2,4 procenta. Velmi dobře se stále daří prodejcům počítačů a mobilních telefonů, jejichž obrat ve srovnání s loňským rokem stoupl o 9,0 procenta. Mírně stouply také prodeje nábytku, elektrospotřebičů a dalšího vybavení domácností, zde se tržby zvýšily o 1,8 procenta. Naopak potravin, pohonných hmot, oblečení a léků se prodalo méně než loni v září.
Celkem ve 3. čtvrtletí maloobchod v meziročním srovnání stagnoval. V 1. čtvrtletí stoupl o 4,8 procenta, ve 2. kvartálu o 1,2 procenta. Tendence je tedy zřejmá a nejspíše se projeví také ve výdajích domácností na spotřebu, která je složkou HDP.
Stagnující domácí poptávka nevytváří tlak na růst cen a za inflací stojí především externí faktory (ceny komodit, regulované ceny). Měnová politika se tak může držet politiky velmi nízkých úrokových sazeb.
Po zbytek roku i v roce příštím počítáme s pokračující stagnací či mírným poklesem domácí spotřebitelské poptávky a maloobchodních tržeb. Není divu, při stagnujících mzdách, šetření ve vládním sektoru a prohlubující se dluhové krizi, která se může snadno změnit v katarzi, jsou lidé opatrní a utrácí opatrněji.