Aktualizováno Obavy z možného pádu italské vlády v důsledku neúspěchu dnešního hlasování o závěrečném účtu Itálie za loňský rok se nenaplnily. Silvio Berlusconi však stále nemá své křeslo jisté. Rozpočet za loňský rok prošel dolní komorou italského parlamentu bez absolutní většiny – pro bylo 308 hlasů v rámci 630členného sněmovny. Opozice se hlasování zdržela. Hlasy volající po odchodu kontroverzního šéfa italské vlády ale neutichly ani po dnešní důležitém souhlasu poslanců s hospodařením země za loňský rok.
Krátce před odpoledním hlasování italského parlamentu o státním závěrečném účtu za rok 2010 vyzval šéf italské populistické Ligy severu Umberto Bossi Berlusconiho k demisi. Bossi byl přitom dosud jeho hlavní koaliční spojenec. Berlusconi podobné výzvy dosud vždy odmítl, nyní se nevyjádřil.
Bezprostředně po hlasování lídr Ligy severu uvedl, že Itálie bude v nadcházejících dnech čelit vážnému riziku ztráty přístupu na finanční trhy a Silvio Berlusconi nemůže nadále ignorovat ztrátu parlamentní většiny. „Znovu vyzýváme premiéra z demisi. Pokud tak neučiní, podnikneme další kroky,“ uvedl Bossi. Země je podle opozičních politiků vystavena "reálnému nebezpečí", že na finanční trhy ztratí přístup.
Dnes dopoledne výnos italských 10letých státních dluhopisů vystoupal na 6,74 procenta, na nové maximum od roku 1997. Nyní po hlasování se pohybuje na 6,65 procenta. Dále se tak ale přiblížil sedmiprocentní úrovni, která je podle analytiků z hlediska nákladů na půjčky považována za neudržitelnou. Je to hranice, nad níž Řecko, Irsko a Portugalsko požádaly o mezinárodní finanční pomoc.
Pro Itálii by to podle analytika Neila Unmacka z Reuters BreakingViews byla naprosto logická volba: pokud by totiž Itálie měla celý svůj dluh financovat nákladem sedm procent ročně, musel by nominální růst její ekonomiky činit 3,9 procenta. Vláda ale počítá s růstem pouze 2,5 procenta a i to řada analytiků označuje za optimistický předpoklad. Průměrná splatnost italských dluhopisů se však pohybuje kolem sedmi let, což zemi dává určitou šanci. Za tu dobu se mohou výnosy snížit. Je ale otázkou, zda budou investoři ochotni italské dluhopisy dál nakupovat, nebo o ně ztratí zájem, jak někteří dnes tvrdí.
Podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové, kterou citovala AFP, je italská ekonomika příliš velká na to, aby tato země mohla využít záchranného plánu v případě bankrotu. "Itálie ví, že vzhledem k velikosti země, nemůže doufat ve vnější pomoc. To je důvod, proč Itálie v tuto chvíli vynakládá takové úsilí," řekla při příjezdu Fekterová.
Nehledě na rozpouštějící se vládní většinu v parlamentu zatím Berlusconi vytrvale odmítá spekulace, že brzy odstoupí. I někteří představitelé vládní koalice přiznávají, že Berlusconi v současnosti "čelí značným potížím". Pokud ale v hlasování o státním závěrečném účtu za 2010 uspěje, "přejde v několika směrech do politické ofenzivy" naznačil jeden z předáků vládního seskupení Fabrizio Cicchitto. Podle agentury AFP tak narážel na možné rozšíření koalice o centristy (Svaz středu).
Eurokomisař Olli Rehn uvedl, že očekává odpovědi k implementaci reforem v Itálii do konce tohoto týdne, první skupina dohledu na reformami složená ze zástupců EU a MMF je očekávána v Itálii dnes či zítra. „Je nezbytné se v tuto chvíli přesvědčit, že Itálie dostojí sjednaným fiskálním cílům a zajistí naplnění strukturálních reforem,“ uvedl Rehn.
Dalšímu krizovému hlasování má kabinet čelit příští týden v Senátu, který bude hlasovat o vládním právě balíčku protikrizových opatření. Přestože koalice mezi Berlusconiho PDL a Severní Ligou podle nynějších očekávání ustojí hlasování v Senátu i bezprostředně následující hlasování o vyslovení důvěry kabinetu, pozice Berlusconiho je i podle členů jeho vlastní strany dosud nejvíce otřesena a ke konci listopadu pak bude totéž znovu schvalovat Poslanecká sněmovna.
(Zdroj: Bloomberg, BusinessInsider, ČTK, AP)