Pokud jste investorem, přišel okamžik pravdy. To, co se děje kolem Itálie, je něco naprosto výjimečného. Hra na neustálé posouvání problémů do budoucna pro eurozónu končí. Vývoj na každém trhu nyní závisí na tom, co eurozóna udělá v případě Itálie. Nastat mohou jen dvě možnosti.
Pokud Itálie zkolabuje, dojde k ekonomické depresi. Banky budou nesolventní, spustí se CDS, což položí celý systém, nastane odliv vkladů z bank a akciový trh se propadne. Výnosy vládních dluhopisů zemí, které mají věřitele poslední instance, klesnou na neuvěřitelně nízké úrovně. Pokud naopak Itálie přežije, dá se očekávat monstrózní rally dluhopisů periferie, akciových trhů i akcií bank. Eurozóna už ale je v recesi, takže ani tato rally nebude trvat dlouho.
Jádro problému spočívá v tom, že Itálie potřebuje dosáhnout primárního rozpočtového přebytku v přibližné výši 5 % HDP jen na to, aby při současných výnosech dluhopisů udržela poměr dluhu k HDP na stabilní úrovni. K tomu ale nikdy nedojde, takže výnosy musí klesnout, nebo bude tato země nesolventní. A Itálie pod tlakem znamená celou eurozónu pod tlakem a prohlubující se recesi, objevovaly by se další Dexie. Všichni přitom víme, že výnosy budou nadále růst. Minulý listopad jsme se bavili stejným způsobem o Irsku, jeho výnosy pak rychle vystoupaly na 9 % a země musela sáhnout po pomoci. Na takový krok je ale Itálie příliš velká.
Bez pochyb tak hledíme na scénář, který opravdu znamená Armagedon. A to je důvod, proč pochyby o solvenci Itálie nevyhnutelně vedou k monetizaci. Vedení eurozóny ví, že Itálie dluží německým bankám 116 miliard eur a že na pomoc je příliš velká. Bude tak reagovat. Malé nákupy dluhopisů stačit nebudou, věřitelé poslední instance, kteří chtějí být důvěryhodní, pracují s cenou, ne s objemy. U ECB nejde o samotné nákupy italských dluhopisů. Jde o jejich důvěryhodnou obranu monopolním dodavatelem rezerv se specifickým cenovým cílem.
Dokud ECB nepřikročí ke stanovení maximálního výnosu italských dluhopisů, či ke stanovení maximálního spreadu nad německými obligacemi, věci se budou jen zhoršovat. ECB bude váhat, protože vnitřní nesoulad v názorech je velký. Jsou tu tedy jen dvě možnosti – deprese, nebo pomalá reakce ECB, které bude předcházet chaos. Pak by přišla krátká euforie a po ní druhý pokles.
Autorem úvahy je Edward Harrison ze společnosti Global Macro Advisors.
(Zdroj: EconoMonitor, Bespoke)