Spotřeba energií se v budoucnu výrazně prodraží, zvyšují se navíc rizika spojená se znečišťováním životního prostředí, varuje Mezinárodní agentura pro energii. IEA ve svém novém výhledu s názvem World Energy Outlook uvádí, že hrozbě nenávratných změn klimatu je třeba kontrovat vládními politikami na podporu obnovitelných zdrojů energií a jaderné energetiky.
Globální poptávka po energii by podle odhadů IEA měla do roku 2035 narůst o plných 40 procent, s 1,3% růstem spotřeby ročně na 16,96 miliard metrických tun ropného ekvivalentu. Motorem nárůstu energetické spotřeby planety je především průmyslová Čína a další rozvojové ekonomiky. Podle hlavního ekonoma Fatiha Birola je na vládách, aby snížily subvence pro využívání fosilních paliv a zlepšily energetickou účinnost. Pro odražení hrozby změn klimatu je přitom klíčové, aby spotřeba fosilních paliv začala klesat rychleji než doposud.
IEA varuje, že pokračováním současného vývoje beze změn až do roku 2017 se svět připraví o šanci omezit růst globální teploty na dva stupně Celsia. Na této hranici se již dříve shodli mezinárodní zástupci při hodnocení vyhlídek klimatických změn. Navzdory tomu však podle Birola energetická efektivita v posledních dvou letech klesá, což s sebou ponese i dopady na reálnou ekonomiku.
IEA upozorňuje na nezbytnost většího zapojení jádra, bez něhož by udržení růstu globální teploty do 2% hranice stálo do roku 2035 dalších 1,5 bilionu dolarů. Jaderná energie se přitom stala takřka kontroverzním tématem po březnové havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Německo, silně závislé na energii z jádra, následně rozhodlo o definitivním uzavření osmi ze svých 17 reaktorů. Odklon od jádra by „rozhodně byl špatnou zprávou pro energetickou bezpečnost, klima a také vývoj cen elektřiny,“ uvádí Birol.
K pokrytí očekávané poptávky do roku 2035 bude třeba investovat do energetické infrastruktury zhruba 1,5 bilionu dolarů ročně, i poté „náklady na energie porostou“, vypočítává IEA. Cena ropy podle agentury vzroste za uvedenou dobu na 120 dolarů za barel (v dnešních cenách zhruba 212 dolarů), což koresponduje s postupným růstem denní poptávky po ropě na 99 milionů barelů z 87 milionů barelů v loňském roce. „Více než 90 procent růstu ropné produkce v následujících dvou dekádách bude muset pocházet z Blízkého východu a zemí severní Afriky, kde se potřebné investice vyšplhají na 100 miliard dolarů ročně,“ říká Birol s tím, že pokud by výše těchto investic klesla na třetinu, cena ropy může vyskočit na 150 USD/barel.
U uhlí očekává IEA růst poptávky o pětinu na 4,1 miliardy tun ropného ekvivalentu z 3,29 miliardy tun v roce 2009. „Výhled pro uhlí je především citlivý na energetickou politiku, zejména v Číně, která již dnes zaštiťuje téměř polovinu světové poptávky,“ říká IEA ve zprávě. Třetí fosilní palivo, pro něž IEA představuje vyšší výhled poptávky, je zemní plyn – jeho spotřeba by se do roku 2035 měla zvýšit o celých 5,1 bilionu kubických metrů za rok vůči 3,1 bilionu v roce 2009. Užití jaderné energie pak vzroste o více než 70 procent na 1,2 miliardy tun r.e.
IEA urguje především nutnost investic do obnovitelných zdrojů energie. Podíl těchto zdrojů, mimo vodní energii, by měl podle její prognózy vzrůst na 15 procent celkové produkce energie ve světě, zatímco v roce 2009 zajistily čisté zdroje pouhá 3 % spotřeby energií.
Birol dnes uvedl, že nové dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu by se měly stále více odklánět od navázání na ceny ropy a zakládat ceny na cenách plynu na promptním trhu. Ceny obou komodit se od sebe už nějakou dobu odpojují a plyn na rozdíl od ropy díky rozvoji nových, "nekonvenčních" nalezišť zlevňuje.
"Je načase, aby producenti a dodavatelé začali používat více indexace na promptní ceny plynu," řekl Birol poté, co IEA vydala výroční výhled World Energy Outlook. "Doufáme, že v nových dlouhodobých kontraktech bude více tržních prvků, aby byly ceny pro spotřebitele pružnější," dodal.
Dnešní zpráva IEA předpověděla, že rozdílná situace na trhu ropy a plynu bude mezi cenami obou komodit dál vyhlubovat klín a pokračování v indexaci dodávek plynu na ceny ropy by plyn nelogicky zdražovalo. "Producenti by měli zavádět více indexace na trh plynu, protože tím zatraktivní jeho ceny a přispějí ke zvýšení jeho podílu na trhu," řekl Birol.
Podle agentury by se cena ropy mohla v blízké době vyšplhat na 150 dolarů za barel, což je už ekonomicky škodlivá úroveň. Ceny plynu naopak sráží dolů tlak potenciálně ohromné nabídky plynu z břidlic a dalších nových zdrojů. To podle Birola přiměje dodavatele přejít od vázání cen plynu na ropu, i když tento systém v určité formě přetrvá. "Rozhodně je tu místo pro indexaci na ropu, nyní je ale čas na zavedení tržnějších prvků," řekl.
(Zdroj: Bloomberg, WSJ, čtk)