Dohoda, která se před měsícem rýsovala na přesnější podobě stálého záchranného mechanismu (ESM) s palebnou silou 500 mld. EUR, se kterým bylo počítáno již od července 2012, se zřejmě opět vzdaluje. Podle informovaných zdrojů agentury Bloomberg z Bruselu neshody (především) mezi Německem a Francií mohou přinést nepříjemné zpoždění. Jablkem sváru je podle zdrojů agentury Bloomberg zapojení soukromých věřitelů. Guvernér holandské centrální banky navíc dnes přiznal, že Evropská centrální banka situaci za národní vlády nevyřeší.
„Ministrům financí se tento týden nepovedlo překonat rozpory nad ESM, což snižuje šance, že dojde k jeho spuštění v červenci (příštího roku),“ uvedl pod podmínky anonymity zdroj blízký probíhajícím jednáním. Názorově protichůdné tábory tvoří Německo a Holandsko na jedné straně proti Francii, Španělsku, Irsku a Portugalsku, které bojují o to, aby banky a další držitelé dluhopisů vládních dluhopisů kvůli ESM nemusely vytvářet rezervy pro sdílení případných ztrát.
Již na červencovém Summitu EU byla podepsána dohoda o vzniku stálého záchranného mechanismu, který měl nahradit EFSF od poloviny roku 2013. Pro ESM se počítalo s efektivní kapacitou záruk 500 miliard eur a otevřen měl být i zemím EU mimo eurozónu. V říjnu se již mluvilo o možném startu ESM již v červenci 2012 s tím, že lídři eurozóny chtějí dokončit dohodu o stálém záchranném mechanismu (ESM) do konce listopadu letošního roku.
Problém je, že jelikož se ministři financi EU nedohodli na pondělním jednání, nebude zřejmě možné podepsání finální smlouvy o ESM do 19. listopadu, kdy dojde k rozpuštění španělského parlamentu, může se další jednání odsunout až na začátek příštího roku. To potvrdil i jeden ze zdrojů agentury Bloomberg, který očekává obnovení rozhodování na úrovni ministrů až v lednu či únoru příštího roku.
Vyřešení evropské dluhové krize tak opět vázne na diskusích mezi jednotlivými zeměmi. Nelze navíc zřejmě sázet na vyřešení „zvenku“ pomocí dalšího tisknutí peněz Evropskou centrální bankou. „Od nás nelze očekávat o mnoho víc, je to na vládách,“ nechal se dnes slyšet člen rady guvernérů ECB a šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot. Následně zopakoval postoj bývalého i nového šéfa ECB, podle něhož jsou intervence banky v eurozóně dočasné a omezené. Knoot dodal, že i vliv snižování úrokových sazeb eurozóny je podle něho v současné době omezený.
(Zdroj: Bloomberg, AP)