Aby eurozóna fungovala, musí dojít k větší fiskální integraci. Francie a Německo ale v úzké fiskální unii nevidí místo pro Řecko a pravděpodobně ani pro Itálii. A možná ani pro Španělsko a Portugalsko. A popravdě je těžké najít důvod, proč s tímto postojem nesouhlasit. Chování řecké a italské vlády naprosto znemožnilo vytvoření obranného valu proti šíření krize. Důvěryhodnost rozhodovacího procesu v eurozóně tak klesla na nulu. Zajímavé ale je, že se MMF stále domnívá, že obrana proti šíření nákazy je i tak možná - jeho šéfka Christine Lagarde vyjádřila na finančním fóru v Pekingu naději, že do prosince budou známy detaily ohledně navýšení zdrojů EFSF na 1 bilión eur.
Jak důvěryhodná je ale myšlenka na navýšení zdrojů EFSF nyní, když Sarkozy a Merkelová otevřeně hovoří o rozdělení eura? Skutečně si Evropané myslí, že Číňané jsou takoví blázni, aby zachraňovali euro, když samo jeho jádro nevěří, že to má smysl? Divokou kartu představuje ECB. Hlasy volající po rozhodném kroku se ozývají silně, ECB je k nim ale hluchá. Mohla by pomoci Itálii a zabránit tak tomu, aby se z krize likvidity stala krize solvence. Vyslala by také signál, že eurozóna má věřitele poslední instance. Nemůže zabránit bolestivé recesi, která Evropu postihne. Může ale odvrátit depresi. A všichni se domnívají, že ECB nakonec začne jednat.
Co když ale ECB jednat nezačne? Co když tomu Francie a Německo zabrání? Pokud tyto země již dnes uvažují o nové Evropě, rozhodně není v jejich zájmu, aby na jejím počátku stála centrální banka s obrovským objemem dluhopisů zemí, které mají být ze spolku vyloučeny. Již nyní se pravděpodobně obávají toho, že defaultu Řecka se nelze vyhnout a ECB skončí s pytlem plným jeho obligací. Proč k tomu přidávat další ztráty.
Co v této situaci dělá Fed? Zatím se drží stranou. Určitě bude připraven poskytovat dolarovou likviditu protistranám v zahraničí. A pravděpodobně by zvýšil i svou rozvahu v případě, kdyby prudce klesla aktivita v USA. Trh s TIPS ale ukazuje, že očekávaná inflace v následujících 5 – 10 letech dosahuje 1,88 – 1,99 %. Fed by tak rád viděl jasnější deflační tlaky předtím, než začne s dalším kolem QE. Například Brad DeLong mu ale radí, aby „koupil každý evropský dluhopis od každé americké instituce ještě předtím, než je rostoucí euroriziko donutí k utažení nabídky úvěrů a pošle USA do další recese“. Nakonec Fed zareaguje, ale podmínky se budou muset ještě zhoršit.
Autorem je Timothy A. Duy, profesor ekonomie na University of Oregon.
(Zdroj: Fed Watch)