Evropská centrální banka (ECB) by měla změnit svou dosavadní úlohu a stát se věřitelem poslední instance, aby bylo možné krizi v eurozóně řešit, když selžou vlády. Řekl to dnes poradce německé vlády Peter Bofinger, který je spolu s kolegy členem takzvané rady moudrých. Ti ještě minulý týden ECB varovali před ztrátou důvěryhodnosti, pokud bude pokračovat v nákupech dluhopisů zadlužených zemí eurozóny, aby dnes již volali po stanovení horních mezí pro výnosy evropských dluhopisů, nad níž by automaticky došlo k intervenci.
"Politici svého času nevyužili a člověk teď musí být rád, že je zde Evropská centrální banka," řekl Bofinger v rámci panelové diskuze Euro Finance Week ve Frankfurtu. "Pokud by byly pochybnosti, tak jestliže politika, respektive fiskální politika, k ničemu nepovede, bylo by lepší, kdyby ECB nakupovala (státní) dluhopisy dřív, než se nám to v eurozóně vymkne z kontroly," řekl.
Nekontrolovatelný proces by v eurozóně podle Bofingera mohl vypadat tak, že by vlády a banky stáhly do problémů jeden druhého. "Něco takového není hezké. My ale musíme vidět, že jsme v naléhavé situaci," řekl poradce německé kancléřky Angely Merkelové. "To není žádný estetický zákrok, je to naléhavá lékařská pomoc, kterou je třeba podstoupit," řekl. Zdůraznil tak, že změna statusu ECB má být až tou poslední možností, kdy není možné krizi kolem státních dluhů řešit jinak.
Pokud by ECB intervenovala, měla by to podle Bofingera dělat pořádně. To znamená razantně vstoupit na trh a nepolevit, dokud výnosy státních dluhopisů nesrazí na čtyři procenta.
ECB podle obchodníků s dluhopisy v poslední době téměř denně přímo vstupuje na trhy jako kupec španělských a italský dluhopisů, jejichž výnosy se dostaly do blízkosti historického maxima. Například výnos klíčového italského dluhopisu se splatností deset let se dnes vrátil nad sedm procent, což je hranice, která je považována za kritickou. Ve stejné situaci byly nuceny o mezinárodní finanční pomoc požádat vlády Řecka, Irska a Portugalska. Itálie je ale mnohem větší a eurozóna teď nemá šanci zorganizovat takovou pomoc i pro ni.
Ve světě má status věřitele poslední instance například americký Fed. Znamená to, že pokud uzná za vhodné, může skupovat státní dluhopisy a další cenné papíry vydané státními institucemi. Jednoduše natiskne peníze a za ně papíry nakoupí. Tento postup výrazně zvyšuje riziko inflace ve střednědobém výhledu, Fed ale tvrdí, že je schopen v pravý čas tuto nadměrnou likviditu z trhu rychle odčerpat, a vysoké inflaci tak zabránit.
Evropská centrální banka prozatím opakovaně dávala najevo, že nehodlá výrazněji překročit roli tvůrce měnové politiky eurozóny s primárním cílem bránit cenovou stabilitu. ECB má pravidelné nákupy státních dluhopisů členských zemí eurozóny zakázány a nyní je nakupuje pouze v rámci mimořádných opatření s dočasnou platností. To dnes na Euro Finance Week potvrdil i člen Rady guvernérů ECB Yves Mersch. Zrychlení inflace podle něho není vhodnou alternativou, jelikož by zvýšilo riziko vyšší budoucí inflace a větší volatility výroby. Důsledkem by mohly být i nekontrolovatelné cenově-mzdové spirály a znemožnění snížení veřejného dluhu dosavadními vládními stimuly.
Zdrženlivý postoj ECB na konci minulého týdne potvrdil i další člen Rady guvernérů a šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot. „Od nás nelze očekávat o mnoho víc, je to na vládách,“ nechal slyšet před necelým týdnem slyšet Knot. Následně zopakoval postoj bývalého i nového šéfa ECB, podle něhož jsou intervence banky v eurozóně dočasné a omezené. Knoot dodal, že i vliv snižování úrokových sazeb eurozóny je podle něho v současné době omezený.
Dnes také před europoslance vystoupil předseda Evropské komise José Manuel Barroso s prohlášením, podle něhož se Komise chystá příští týden představit návrhy směřující k hlubší ekonomické integraci Unie.
(Zdroj: AP, Bloomberg, ČTK, Reuters)