No tahle "blbost" samozřejmě napadla chytrou finanční oligarchii. Stejně jako se vnucovaly úvěry řeckému státu (prakticky finanční anexe), hledaly se v Americe už několik let před vypuknutím hypoteční krize (podzim 2007) způsoby, jak udržovat perpetuum mobile oněch nových finančních instrumentů (CDO, CDS) v chodu. Vznikaly nové firmy, které dodávaly investičním bankám (samozřejmě za tučnou provizi) nové a nové úvěrové smlouvy. Tyto firmy nabíraly jako 'credit officers' třeba i taxíkáře, prodavače pizzy, které po krátkém vyškolení vysílali do stále chudších lokalit (bohatší docházely), aby třeba i v kostelích nabízeli smlouvy. Jejich argument pro "ninjy" byl prostý. " Podívejte se, jak každý rok stoupají ceny nemovitostí. Dopomůžeme (Bůh vám pomůže!) konečně k výdělku. Vy s námi uzavřete smlouvu, pořídíte si dům s bazénem. Ten bude mít příští rok o několik (desítek) procent vyšší cenu, vy ho 'předlužíte', z přebytku zaplatíte splátku za letošek a ještě vám zbude dost na živobytí. Další rok to uděláte stejně. Pár let to takhle fungovalo, investiční banky nakupovaly smlouvy od těhle firem, balili je do oněch 'balíčků' a nechávaly si je (samozřejmě za úplatu) oštemplovat od jedné ze tří ratingových agentur na AAA. To nemuselo být nutně kriminální, protože konstrukce těchto CDO byla velmi rafinovaná (úvěry ninjů byly namixovány s úvěry solventních, takže na ně měla při defaultu přijít řada až daleko později - nejspíš nikdy...). Takováto praxe pomáhala celé společnosti - stavební boom, chudí měli z 'refinancingu' peníze na konsum atd.atd. CDO se prodávaly hodně v Evropě a hlavně v Asii, kde byla velká poptávka po investičních příležitostech. Ale ještě nebylo vymyšleno žádné perpetuum mobile. V Asii bylo čím dál víc investičních příležitostí a tak se začaly CDO na trhu daleko víc prodávat...
Kalka.
