"Supervýbor" amerického Kongresu má už jen týden na dohodu o způsobu, jak snížit hrozivé deficity amerických rozpočtů. Dvanáctičlenná komise tvořená demokraty a republikány k ní ale podle všeho má stejně daleko jako v srpnu, kdy vznikla po hluboké letní politické krizi ohledně zvýšení stropu pro státní dluh. Ohniskem sporu je opět otázka zvyšování daní, jež republikáni odmítají.
"Supervýbor" má za úkol najít úspory či změny daňového systému. Škrtat přitom může například v různých dotačních programech či v rozpočtu Pentagonu, kde se ale zejména republikánům moc šetřit nechce. Obávají se, že by to ohrozilo národní bezpečnost. Celkem by měla komise snížit deficit nejméně o 1,5 bilionu dolarů. Pokud nedospěje k dohodě, bude se v rozpočtu škrtat automaticky částka 1,2 bilionu dolarů. Výrazně by to přitom postihlo právě ministerstvo obrany.
Ohledně dohody ale zatím v Kongresu podle internetového deníku Politico panuje pesimismus. Jeden ze dvou předsedů komise, republikán Jeb Hensarling, v úterý uvedl, že "supervýbor" přijde buď s nějakým propadákem, anebo bezpohlavní dohodou. Zásadní kroky, které by napravily dlouhodobě schodkové hospodaření amerických rozpočtů od něj neočekávají ani další zákonodárci.
V tuto chvíli přitom dohodě nejvíce brání neochota části republikánských členů Kongresu přistoupit na jakékoliv zvyšování daňových příjmů. Někteří jejich umírněnější kolegové jsou naopak ochotni toto připustit. Podle jejich představ by se uzavřely některé mezery v zákonech, což by přineslo nové daňové výnosy ve výši několika set miliard dolarů. Celková daňová zátěž by ale klesla. I to se ale odpůrcům zvyšování daní, jako je třeba republikánský senátor Jim Inhofe z Oklahomy, zdá příliš.
Bez dohody rozkmotřených republikánů je přitom nemožné nalézt kompromis mezi požadavky obou stran v "supervýboru", který by poté mohl najít podporu celého Kongresu. Demokraté nyní navrhují zvýšit příjmy z daní o jeden bilion dolarů zrušením slev na dani a změnami firemních daní. Zároveň chtějí seškrtat jeden bilion dolarů ve výdajích rozpočtu, z toho 350 miliard by činily úspory ve zdravotnictví a 200 miliard v rozpočtu obrany. Republikáni v komisi navrhli škrty ve výši 1,2 bilionu dolarů a nové daňové výnosy kolem 250 miliard dolarů.
Republikánští členové "supervýboru" jako podmínku svého souhlasu s novými daňovými příjmy požadují zachování současných daňových úlev zavedených za prezidenta George Bushe a prodloužených za jeho nástupce Baracka Obamy. Mimo jiné by to znamenalo pokračování nižších daní pro nejbohatší Američany, což demokraté včetně šéfa Bílého domu hlasitě odmítají. Stejně jako během letních vypjatých debat o deficitu tak i nyní jednání o problémech amerických rozpočtů troskotají na otázce daní.
Hrozící fiasko by přitom podle Politika bylo dalším černým puntíkem pro Kongres, který je již nyní v očích Američanů nejméně populárním zákonodárným sborem v dějinách země. Pesimismus ohledně dohody panuje i v Bílém domě, uvedl deník The Washington Post. Prezident Obama nicméně zatím nechtěl prozrazovat, zda by byl ochoten sáhnout k vetu, pokud by se zákonodárci pokusili otupit automatické škrty v rozpočtu, které začnou platit v případě, že Kongres nepřijme jiné řešení.
Supervýbor musí s dohodou přijít do 23. listopadu. O měsíc později pak vyprší lhůta, dokdy o ní musejí američtí zákonodárci rozhodnout. Jde přitom zřejmě také o poslední období, kdy se ještě republikáni s demokraty mohou dohodnout na zásadních úpravách rozpočtu. V nadcházejícím volebním roce již k nim podle komentátorů nebude politická vůle vůbec.
Americký státní dluh se v současnosti blíží 15 bilionům dolarů. Ratingová agentura Standard&Poor's v létě kvůli neschopnosti americké politické scény zadlužení věrohodně řešit zemi poprvé v historii snížila špičkové hodnocení schopnosti splácet její závazky.