Aktualizováno Španělsko se dnes dostává do středu pozornosti poté, co se dnes prodalo v aukci desetileté obligace v objemu 3,56 miliardy eur (pod maximálním cílem 4 mld. EUR) a úrok se vyšplhal na téměř 7 %, tedy nejvýše za 14 let. Hranice sedmi procent je na trhu vnímána velmi citlivě, protože po výstupu výnosů nad sedm procent byly o mezinárodní finanční pomoc nuceny požádat vlády Řecka, Irska a Portugalska. Ministryně hospodářství Elena Salgadová současný vývoj na trzích označila za systematický útok na dluhy členských zemí eurozóny.
Průměrný výnos dnešní emise španělských obligací činí 6,975 procenta. Loni v říjnu při obdobné aukci činil 5,43 procenta a letos v červenci 5,986 procenta. Poměr nabídky k poptávce, indikátor zájmu investorů o dluhopisy, činil 1,5 a snížil se z 1,8 v říjnu.
"Výsledek byl hrozný. Nepodařilo se jim získat plnou částku a poměr nabídky k poptávce je opravdu slabý. Fiskální profily Španělska a Itálie jsou různé, ale jejich výnosy, zdá se, jsou nyní vyrovnané," komentoval aukci stratég firmy Lloyds Achilleas Georgolopulos. Vláda plánovala prodat obligace v objemu tří až čtyř miliard eur.
Negativní reakce byla dnes cítit i na běžném obchodování na dluhopisových trzích, kde výnos desetiletého dluhopisu španělské vlády po aukci vzrostl za 6,69 % na 6,708 procenta a rozdíl proti výnosu stejně dlouhých německých obligací vzrostl na 495 bazických bodů ze včerejších 460 bazických bodů. V pátek růst španělských výnosů pokračoval a vynesl 10leté dluhopisy o dalších 5 bps výše na 6,83 procenta. Dvouleté dluhopisy oslabují již osm obchodních seancí v řadě a dostávají se až na 5,53 %.
Ministryně hospodářství Elena Salgadová v dnešním vystoupení v rádiu Cadena SER prohlásila, že eurozóna je nyní svědkem systematického útoku na národní dluhy členských zemí. Dodala, že by Evropská centrální banka měla dále nakupovat dluhopisy okrajových zemí eurozóny do té doby, doku nebude fungovat schéma, které by ji této činnost zprostilo. Salgadová však zároveň ujistila, že Španělsko nebude potřebovat požádat o vnější finanční pomoc a úrokové náklady se podle ní v letošním roce udrží v rozpočtem vyměřeném objemu.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ve čtvrtek prohlásil, že dluhová krize v eurozóně začíná zasahovat do reálné ekonomiky. Ve svém projevu na akci pojišťovnictví v Berlíně Schäuble řekl, že je jasné, že krize vytváří rostoucí nejistotu mezi investory. Ale razantní růst výnosů dluhopisů v některých zemích eurozóny je podle něj přehnaný a těžko obhajitelný.
Francie dnes prodala střednědobé státní dluhopisy v objemu 6,98 miliardy eur. Náklady na úvěry v případě dvou a čtyřletých dluhopisů stouply o půl procentního bodu.
Okrajovým zemím eurozóny v tomto týdnu prudce rostou náklady na obsluhu dluhu kvůli obavám z možného bankrotu Itálie. Napětí se začíná šířit i do klíčových zemí eurozóny, jako Francie, a to navzdory tomu, že Evropská centrální banka nakupuje dluhopisy problémových zemí.
Španělsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Podle průzkumu zřejmě zvítězí středo-pravá Lidová strana. Vůdce strany Mariano Rajoy bude muset rychle ujistit trhy, že zavede taková opatření, aby Španělsko nemuselo požádat o finanční pomoc, jako třeba sousední Portugalsko.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, Reuters, MediaFax)