Evropě zbývá velmi málo času na odvrácení finanční katastrofy, napsal dnes v redakčním komentáři americký deník The (NYT). Dosavadní snaha evropských politiků podle něj nepřinesla řešení dluhové krize, ale spíše ji zhoršila. Šéfové zemí platících eurem v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou by proto měli přijít s novými kroky, které by zvýšily roli Evropské centrální banky a více sázely na prorůstové reformy, a ne jako dosud hlavně na škrty.
"Dva roky neomluvitelného nezvládání dluhové krize eurozóny až příliš předvídatelně vytvořily širší krizi důvěry trhů, která nyní ohrožuje celý sedmnáctičlenný blok. Vytvoření nových vlád vedených technokraty v Řecku a Itálii v tomto týdnu obavy neztišilo. Prakticky každá země eurozóny na to doplácí v podobě zvýšených úroků požadovaných věřiteli a klesajícím ekonomickým růstem," uvedl newyorský list.
Jedinou zemí, jež podle něj zatím netrpí, je Německo. Jeho ekonomiku zaměřenou na export pohání zahraniční poptávka a oslabení eura způsobené problémy sousedních zemí. Všechny evropské země ale podle NYT nemohou mít obchodní přebytky, zvláště když Berlín v Evropě prosazuje politiku, "kvůli níž jsou uzavřené továrny a dělníci bez práce".
Němečtí politici se mýlí, když si myslí, že jejich země nedojde k újmě, když se její hlavní obchodní partneři a sousedi budou dále propadat, pokračuje list. Merkelová sice podle něj v poslední době zaujala více proevropskou linii, nadále ale prosazuje úsporná opatření a brání ECB, aby tiskla více eur a sloužila jako věřitel poslední záchrany.
NYT míní, že ze strany německé kancléřky jde o absenci vedení. Podle listu by neměla vycházet zjednodušeným stereotypům německých voličů o lajdáctví obyvatel jižní Evropy a měla by jim říci pravdu: skutečnou hrozbou pro Německo není inflace, ale celoevropský ekonomický kolaps. "A Německo by na rozpadu Evropské unie hodně tratilo," podotýká list.
Evropské akciové a dluhopisové trhy již podle listu tuto možnost považují za stále realističtější a tlačí úrokové sazby na neúnosnou míru. Merkelová a další evropští politici v jejich očích nepřišli s adekvátním plánem, dostatečnou politickou vůlí či množstvím peněz, aby zastavili nákazu. "Podle našeho názoru se přitom nemýlí," napsal deník.
Politické změny v Řecku a Itálii považuje za slibné. Jak nový řecký předseda vlády Lucas Papademos, tak čerstvý italský premiér Mario Monti jsou mezinárodně věrohodní ekonomové ochotní provést bolestivé, ale potřebné reformy. Podle NYT ale musejí vidět, že jejich ekonomiky nedokážou vstřebat další úsporné kroky včetně nových daní či dalšího omezování služeb.
Měli by tak tlačit na evropské politiky, aby přišli s lepším receptem na dluhovou krizi. Řecko ani Itálie ani s nejlepším vedením nebudou schopné obnovit své finanční zdraví a zastavit finanční nákazu. Na to bude potřeba významná a okamžitá pomoc od jejich evropských partnerů, Merkelovou počínaje, uvedl list.
"Mohutný nákup dluhopisů Evropskou centrální bankou, nižší úrokové sazby a nová likvidita na trzích ještě mohou nákazu zmírnit, pokud tyto kroky začnou během několika příštích dní," uvedl deník. Merkelová podle něj musí dát jasně najevo, že podporuje větší roli centrální banky při řešení krize. Zároveň by s evropskými partnery měla připravit nové reformní balíčky, které budou více zaměřené na růst.