Aktualizováno Evropská centrální banka pravděpodobně omezí objem prostředků určených pro nákup dluhopisů zadlužených zemí eurozóny. Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung se Rada guvernérů ECB dohodla na stanovení limitu pro týdenní nákupy vládních dluhopisů ve výši 20 miliard eur. Projevuje se tak rostoucí názorový konflikt mezi členy řídícího orgánu evropské měnové autority, z nichž někteří se s takovými intervencemi neztotožňují.
Rada guvernérů stanovuje strop pro nákupy vládních dluhopisů vždy jednou za dva týdny, uvádí list bez odvolání na konkrétní zdroj informací. Poslední setkání přitom mělo proběhnout včera za účelem snížení hranice, přičemž roste počet členů, kteří nesouhlasí s pokračováním programu nákupu dluhopisů. Podle listu rozšířili řady skeptiků také zástupci Nizozemska a Rakouska. Odpůrci programu jsou prezident německé Bundesbank Jens Weidmann, člen výkonné rady ECB Juergen Stark a guvernér lucemburské centrální banky Yves Mersch.
ECB snížila výdaje na nákupy dluhopisů těsně poté, co v jejím čele stanul Ital Mario Draghi, který vystřídal Francouze Jean-Claude Tricheta. Minulý týden banka snížila nákupy na 4,5 miliardy eur z 9,5 mld. EUR v předešlém týdnu, kdy nakupovala nejvíce za téměř dva měsíce. Analytici přitom očekávali intervence za zhruba deset miliard eur.
Podle dnešních zpráv obnovila ECB nákupy italských vládních dluhopisů na sekundárním trhu, jejichž výnosy v reakci mírně klesly. Agentura Reuters s odvoláním na obchodníky informovala, že šlo především o desetileté obligace, jejichž výnosy poklesly o 4 bps na 6,87 procenta.
Banka se intervencemi na dluhopisovém trhu od loňského června snaží zabránit nadměrnému růstu výnosů a šíření dluhové krize, od zahájení programu již nakoupila dluhopisy za 187 miliard eur. Na ECB je vyvíjen tlak na zesílení intervencí nejen ze strany zemí eurozóny ale i ze strany USA, Británie a Ruska, které se obávají negativních dopadů krize v Evropě na své ekonomiky. Prezident Bundesbanky Weidmann tento měsíc prohlásil, že mezinárodní tlak na ECB musí přestat, protože ohrožuje věrohodnost banky.
Signál, že evropské vlády by neměly do budoucna počítat s masivnější pomocí ECB, dnes trhům dodal nový guvernér ECB Draghi. ECB by se podle něj měla soustředit především na udržení cenové stability a zachovat si důvěryhodnost. Udržení stabilní cenové hladiny je "zásadní cíl, jím můžeme přispět k podpoře udržitelného růstu, růstu zaměstnanosti a finanční stability," řekl dnes Dragni ve svém projevu ve Frankfurtu. "Ke ztrátě důvěryhodnosti může dojít velice rychle, a historie ukazuje, že její získání zpět je spojeno s obrovskými ekonomickými a sociálními náklady," dodal. Kredibilita podle Draghiho spočívá v úspěšném ukotvení inflačních očekávání pro středně dlouhé až dlouhé období, založeném na naprosté nezávislosti měnové autority.
Draghi zároveň důrazně vyzval vlády, aby se chovaly dle svých slibů a zasadily se o ukončení evropské dluhové krize, konkrétně aby co nejdříve zprovoznily evropský záchranný fond. Celý proces se podle něj příliš táhne, i když času není nazbyt. "Kde je realizace těch rozhodnutí, která byla přijata už tak dávno? Déle už bychom čekat neměli," uvedl Draghi v dokumentu připraveném pro Evropský bankovní kongres ve Frankfurtu.
Draghi poukázal na to, že lídři EU se rozhodli záchranný fond založit už před více než rokem a půl. Následně se dohodli, že poskytnou za fond garance a letos v říjnu odsouhlasili, že efektivní kapacitu fondu pomocí finančních nástrojů několikanásobně zvýší. Záchranný fond má vládám pomoci bojovat proti dluhové krizi.
Zvýšení efektivity záchranného fondu by podle dohody politiků mělo být vyřešeno do konce roku, jejich úsilí ale podkopává zpoždění klíčových rozhodnutí. Na trhu ale mezitím roste nervozita, která se projevuje růstem výnosů státních dluhopisů nejohroženějších zemí. To je teď hlavně Itálie a Španělsko.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, mediafax)